ELJ: Boleslav po špatném startu stoupá. Vyříkali jsme si to, těší navrátilce Krále
Junioři Mladé Boleslavi se zařadili k týmům, kterým vstup do nové soutěžní sezony nevyšel. Po sedmi kolech měli na kontě jen pět bodů. Nyní už se jim ale v tabulce vede o poznání lépe, když vyhráli čtyřikrát v řadě. Svými góly k tomu pomáhá i Patrik Král, jenž se do klubu vrátil po štaci v zámoří.
Jak vás těší zlepšená forma týmu?
Jsem rád, že to přišlo už teď, než aby to přišlo až později během sezony. Celkově jsme se srovnali. V kabině jsme si to vyříkali, pár kluků odešlo a konečně jsme se dostali tam, kde chceme hrát. Snad se nám takhle bude dařit dál.
Co se tedy ve vašem podání změnilo na ledě?
Myslím, že zkrátka děláme věci, které po nás trenér chce a o kterých si říkáme v kabině. Všichni se držíme systému, kterého máme. Chtěli bychom to potvrdit i v dalších zápasech.
Padla v kabině ostřejší slova?
Určitě, to patří do kabiny. S trenérama i mezi klukama jsme si to hodně vyříkali a podle mě to bylo správné. Mohli jsme si to říct otevřeně a myslím, že nám to pomohlo.
Pro vaše sebevědomí byla důležitá i výhra v dohrávce s posledním Přerovem, viďte?
Jasně, byla pro nás důležitá. Ne že by nás Přerov překvapil, ale hrál slušný hokej. Dlouho jsme vedli 1:0, až do poslední minuty, kdy jsme přidali druhý gól. Těsně jsme to utahali, byli jsme rádi za tři body a za to, že jsme se přitáhli k vrchní osmičce.
Ta je vaším cílem, abyste postoupili?
Přesně tak. Uvidíme, jak se nám povede v dalších zápasech, a dáme do toho všechno.
Podobně jako tým jste se rozehrál i vy po návratu z Kanady?
Určitě. Zase se hraje na větším hřišti než v Kanadě. Měl jsem dost dlouhou pauzu bez zápasů, kdy jsem v Boleslavi jen trénoval. Čas, který teď strávím na ledě při zápasech, je znát a je pro mě důležitý. Musel jsem se dostat do té své pohody a teď jsem ji snad našel.
Proč jste vůbec po návratu nemohl na konci minulé sezony hrát?
Vrátil jsem se až po uzávěrce přestupů. Proto jsem nemohl naskočit.
A jak se za zámořskou zkušeností ohlížíte?
Kladně. Bál jsem se toho, ale myslím si, že mi to hrozně pomohlo, jak zkušenostmi v hokeji, tak i v životě. Pomohli mi trenéři, pak ve Vancouveru jsem měl docela dobré vytížení a všichni kluci byli super, stejně jako moje rodina. Na nic jsem si nemohl stěžovat.
Vystřídal jste tři týmy, nejprve dva ve WHL a poté jste šel do nižší BCHL. Čím to bylo způsobené?
Do Moose Jaw se po začátku sezony vrátil Martin Ryšavý, proto jsem šel do Vancouveru. Tam byl zraněný Samuel Honzek, takže jsem věděl, že to bude jenom na pár měsíců, než se uzdraví. Když se začátkem prosince vrátil, už jsem nějak věděl, že to pro mě končí. Trenéři mi říkali, že na tu ligu mám, ale protože v každém týmu můžou být dva importi, dopadlo to takhle.
Bylo těžké se bodově prosazovat?
Ano, i když si nemyslím, že až tak moc. Mohl jsem mít víc bodů. Pro prvoročáky v lize je to ale těžké, hlavně dostat důvěru od trenérů.
Teď v Boleslavi už vám gólové konto zase narůstá, to vás musí těšit.
Ve hře už cítím, že se chytám zpátky, a mám výraznější roli, než když jsem odsud odcházel. Snad jsem to konečně už prolomil a snad se mi bude takhle dařit dál. I týmově.
Co považujete za vaši silnou stránku ve hře?
Určitě od sebe očekávám víc, asi jako každý, ale myslím si, že mojí silou stránkou je vidění hry. Jsem obousměrný útočník, hraju dopředu i dozadu a vůbec s tím nemám problém.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
