Když hokejový brankář kouká na fotbal. Přikryl (nejen) o inspiraci z jiných sportů
Součástí multisportovního brankářského sympozia konaného v Praze byl za Český hokej také Petr Přikryl, předseda brankářské komise a kouč gólmanů HC Sparta Praha. Na setkání vystoupil s vlastním příspěvkem věnujícím se zapojení brankářů do zakládání útoků. Jako velmi přínosné ale hodnotil segmenty věnované gólmanskému postu v dalších sportech, které byly na sympoziu zastoupeny.
Jak hodnotíte proběhlé multisportovní brankářské sympozium?
"Především si myslím, že je výborná myšlenka všechny sporty propojit. Ať už je to fotbal, hokej, florbal nebo samozřejmě házená. Ti brankáři tam řeší spoustu společných věcí a problémů. Myslím si, že nápad všechny trenéry brankářů propojit a bavit se o těch problémech je osvěžující a můžeme se z toho poučit."

Vnímáte, že mají v rámci sportu obecně navrch ty děti, které dělají více sportů než pouze jeden?
"Je to za mě obrovský rozdíl. Hrozně moc se už v brzkém věku specializujeme jen na hokej, ale děti potom vůbec neumí další sporty. Jsem pro, aby začínaly s více sporty a vybraly si až v pozdějším věku."
Který sport podle vás poskytne nejvíce dovedností či zkušeností pro hokej?
"Pokud bychom ty sporty rozebírali do detailu, tak je to vlastně jedno. Můžou hrát fotbal, florbal... Nechci zmiňovat jen ty sporty, které byly na sympoziu. Může to být klidně jen gymnastika, což brankářům strašně pomůže. Hráčům ledního hokeje všeobecně ale můžou pomoct všechny ostatní sporty, takže klidně třeba i ragby. Sporty se ohromně prolínají a hlavně v mládeži to těm dětem dá hrozně moc."
Jaký příspěvek z prezentovaných sportů zaujal nejvíce vás?
"Byla to přednáška z fotbalu, kde mě velmi zaujalo blokování střel a celkově pohyb po hřišti a pomoc brankáři. Myslím si, že se tohle samozřejmě dnes děje už i v ledním hokeji. Domnívám se ale, že díky téhle přednášce se můžeme zase trochu někam posunout a vnímat ten sport trochu jinýma očima."
Co konkrétně dělají fotbalisté jinak?
"Jsou vždy přesně na tom správném místě. Když se podíváme na Kometu Brno, která letos vyhrála extraligový titul, tak byla nejlépe blokujícím týmem v play-off, v základní části byla někde v první pětce. Viděl jsem tuhle přednášku na pomáhání brankáři s blokováním střel úhlováním a myslím si, že by se to do hokeje dalo aplikovat také."
Vaše přednáška byla zaměřena na výpomoc gólmana se zakládáním útoků. Lze říct, který z prvků této činnosti je nejzásadnější?
"Nejdůležitější je brankářům nezakazovat rozehrávat kotouč, hlavně v mládežnických kategoriích. Díky tomu se naučí všechny prvky, které jsem zmiňoval. Celkově se jedná o práci s holí jako takovou, ačkoliv taktiku samozřejmě určuje trenér, ale ta je pak pro všechny úplně stejná. Potom je tam čtení hry, které se učí i v ostatních sportech, protože se celkově jedná o sportovní téma. V neposlední řadě je to o komunikaci, která je také u všech sportů. Tohle všechno se učí jen v tréninku a první brzda, kterou nám může trenér dát, je to, že nám rozehrávání zakáže. Potom se nikam neposuneme."
Posouvá se podle vás postoj trenérů k rozehrávání brankářů směrem k více benevolentnímu nastavení?
"Samozřejmě ano. Trenéři dnes brankářům dovolují rozehrávat kotouče a zapojují je do zakládání útoku. Jedná se tady nicméně o to, že když je dítě úplně malinké, chce rozehrávat a trenér mu řekne poprvé, co to pokazí, aby už nerozehrával, tak nás v tom trochu brzdí."
Když se vrátíme k hře holí, čím si vysvětlujete, že se v poslední době zlepšila kvalita jejího ovládání a zvýšila se kupříkladu i "četnost" gólů brankářů?
"Je to dobrou prací trenérů gólmanů. To znamená, že na tom s nimi trenéři pracují a dnes máme už i mnoho soutěží, kdy brankáři rozehrávají kotouče přes celé hřiště a dávají góly. Stalo se to součástí brankářské práce, není to dnes už jen o chytání. Tím, že i malí kluci to vidí v NHL a sledují to na všech možných platformách a vidí, jak gólmani s tou hokejkou pracují, tak se to snaží napodobovat. Myslím si, že to hokeji jenom prospěje."
Zdá se, že lichoběžník by mohl brankáře při rozehrávce omezovat, ale neděje se tak.
Má na čtení hry vliv i velikost hřiště, která je odlišná v porovnání zámořských a evropských soutěží?
"Nemá. Vemte si, že fotbalové hřiště je mnohem větší a brankáři tam také musí číst hru, které před nimi vznikne. Velikost hřiště určitě nemá vliv na to, jak brankář hru čte. Vliv tam má to, když se, řekněme, nezaměří jen na hokej, ale dělá i ostatní sporty. U těch se také musí hra číst úplně automaticky. Jen bychom neměli děti brzdit v tom, aby dělaly jen hokej a žádné jiné sporty. Čtení hry se u brankářů nebo i hráčů v poli vyvíjí automaticky samo v tom, že když si jdou zahrát jakýkoliv sport, tak se tam učí tu hru číst."
Na konci vaší přednášky se řešila pravidla v různých sportech. Kupříkladu hra hokejového gólmana za vlastní brankou je nyní omezena na tzv. lichoběžník. Jedná se ve vašich očích o pravidlo, jehož odstranění by mohlo napomoct atraktivitě sportu více, než kupříkladu zmenšování výstroje?
"V poslední době se jedná o novinku, takže bychom se vrátili vlastně zpátky. Zdá se, že by to mohlo brankáře omezovat, ale neděje se tak. Je tam pouze velice důležité to, kdy gólman bude tato pravidla muset dodržovat, protože to tak u nás máme, myslím, od deváté třídě. Od té musí používat ten lichoběžník, ale v osmé třídě ještě můžou. Do té doby mají prostor se to naučit a kotouče odtud rozehrávat."
Pokud byste měl ve světle vaší přednášky mladému začínajícímu gólmanovi "navrhnout" jednoho současného, kterého by si měl vzít v tomto ohledu za vzor, jakého byste vybral?
"Ve svém příspěvku jsem měl nejvíce videí od Jordana Binningtona ze St. Louis Blues, ale myslím si, že velice rozehrává třeba i David Rittich. Všichni gólmani, kteří jsou v NHL, slušně pracují s hokejkou, ačkoliv někdo lépe a někdo hůře. Je to o tom sledovat svoje okolí a najít si svůj vlastní vzor. To je podle mě důležité."