Ženy: Tajná zbraň českého týmu? Vocetková má před sebou velký debut

Nový reprezentační ročník začíná také ženské kategorii, která se na začátku týdne přesunula do Švýcarska, kde odehraje první z turnajů Women Euro Hockey Tour. V nominaci se krom mnoha stálic objevila také Linda Vocetková, nadějná útočnice, která si na prostředí v A-týmu reprezentace teprve zvyká.

Ženský národní tým přicestoval do Klotenu v pondělí během odpoledních hodin a k večeru už absolvoval první trénink. Češky v tamní Swiss Areně postupně změří síly s Finkami, domácími Švýcarkami a Švédkami. Svou premiéru by si v A-týmu měla odbýt bývalá kapitánka juniorek Linda Vocetková. 

„Těším se hrozně moc. Když jsem dostala pozvánku, tak jsem byla moc nadšená. Pomalu už vyhlížím první zápasy a těším se na svou premiéru,“ říká útočnice Djurgårdens. 

Dvojnásobná šampiónka české extraligy s Příbramí totiž působí ve Švédsku od roku 2023. Jak si pochvaluje skandinávské prostředí? „Ve Stockholmu jsem moc spokojená, líbí se mi tam. Jsem ráda, že jsem si tam mohla zvyknout na dospělý hokej a že jsem už v šestnácti měla kam jít. V takto mladém věku není lehké se někam dostat a přijde mi to super,“ dodává slova chvály na své aktuální působiště. 

Nyní ji navíc čeká už třetí ročník ve švédské nejvyšší ženské soutěži. Jak se ale bronzová medailistka z posledního mistrovství světa do osmnácti let ohlíží za tím uplynulým? „Sezóna byla dost rozkouskovaná, protože jsem hned na jejím začátku onemocněla. Nehrála jsem skoro tři měsíce. Vzápětí jsem se musela dát dohromady a odjet na mistrovství, takže jsem zase nebyla přítomna v klubu. Jedinou částí, co jsem pravidelně hrála, byl až konec,“ vysvětluje. 

V novém prostředí dospělé mezinárodní scény ji však pravděpodobně čeká jiná role, než na jakou byla doteď zvyklá v mládežnických kategoriích, kde byla hlavní tahounkou.

„Upřímně zatím toho o své roli moc nevím. Základem ale bude makat na 100 % jako vždy, postupně si vybojovávat lepší pozici a být týmovým hráčem,“ uvědomuje si Vocetková. „Je to samozřejmě úplně něco jiného, než být nejstarším členem týmu v osmnáctce. Přijde mi ale, že tu znám hrozně moc lidí, takže si nepřijdu tak nová jako skutečně jsem.“

Lídrovství a ofenzivní um jí ale nikdo nemůže zapřít. Svými skvělými výkony dotáhla české mládežnické kategorie hned ke třem různým medailím. Dokáže podobnou statistikou zaujmout i na mezinárodní scéně v té nejstarší kategorii? „Mohu v to zatím jen doufat. Snad se to povede,“ uzavírá s úsměvem.