"Nechci předbíhat. Ještě je to dlouhá cesta. Půjdu den po dni, tak jako každý z nás. Bude tam ještě hodně zápasů a tréninků. Uvidíme, kdo se tam z nás nakonec objeví."

Jak zatím vypadá součinnost v týmu?

"Určitě to nebude hotové za den. Musíme spolu pořád komunikovat, to nám na ledě zdůrazňoval i trenér. Budeme spolu dlouho, to do sebe zapadne. Je tu plno nových kluků, poznáváme se, sžíváme se, takže je to podle mě přirozené. Navíc tam byla po sezoně dlouhá pauza. Trochu bojujeme sami se sebou."

Je pro tým komunikace klíčem?

"Řekl bych, že ano. Hlavně v útočném pásmu. Strašně pomáhá, když si beci zařvou. Mnohem se tím zjednoduší hra."

V klubu jste vypadl v play off v sedmém utkání. Hodil jste zklamání za hlavu?

"Mrzelo nás to, ale musím uznat, že soupeř byl lepší po celou sérii. Ostatně, potvrzují to i v dalších kolech play off. Kvalitu mají. Dohrávali jsme to se zraněným kádrem, zdravých nás bylo tak patnáct. Ale byl to i přínos pro mladé hráče v týmu, můžeme na tom budovat. Alespoň jsme vyhráli Spenglerův pohár. Ale ano, na reprezentaci jsem si taky jel spravit chuť."

Pomáhá tedy tradiční česká atmosféra?

"Určitě! Jsem tu rád, jsou tu super kluci. Je to vzpruha."

Hned na začátku vypadá tým velmi silně. Je to výhoda?

"Asi se u všech kluků nečekalo, že budou k dispozici takhle brzy, ale výhoda to tím pádem je. Není totiž jednoduché, když jdete s klubem ve vyřazovací fázi daleko a pak na poslední chvíli přijedete na nároďák a musíte se sžít nejen s týmem, ale i s tréninky a podobně. Když jsme tady od začátku, je to lepší pro trenéry i pro nás."