Při představování Jaromíra Jágra padl i vtip o tom, že se většinou přijímají ti, kteří už ukončili kariéru, ale u slavného čísla 68 není jasné, kdy k tomu dojde: "Přesně tak, ale nevadí mi to. Je to nezvyklé, podle mě jsem první a možná i poslední aktivní hráč uvedený do Síně slávy. Na druhou stranu to je taková pocta, že jsem schopný ještě v mých letech na určité úrovni, ne tak vysoké, bruslit po tom ledě," smál se Jágr.

Za svou bohatou kariéru toho stihl opravdu hodně. Dvakrát slavil titul mistra světa, ovládl olympiádu v Naganu a dvakrát pozvedl nad hlavu Stanley Cup. Na jaký okamžik vzpomíná nejvíce? "Každý den. Nemám vyloženě jen nějaké highlighty. Nehrál jsem nikdy hokej proto, abych byl oceněný nebo vyhrál nějaké medaile a dostal trofeje. Hrál jsem, protože jsem to měl rád. Měl jsem rád tu skupinu lidí, kabinu a miloval jsem i ty momenty nahoru dolů. Když jsi nahoře, tak si to užíváš, když se nedaří, zase tě to extra motivuje k tomu, aby ses dostal zpátky, kde jsi byl. Nedokážu vytáhnout události nebo momenty, které bych nikdy nezapomněl. Každá událost, která nastala v mém životě, mě posunula tam, kde jsem teď."

Jaromír Jágr také poctivě sleduje cestu nároďáku na domácím mistrovství, v němž se Češi probojovali až do finále. Na led by ale už nechtěl naskočit: "Svoje momenty jsem zažil. Jsem za ně rád a jsem vděčný, ale je čas pustit někoho jiného. Já jim to přeju," popisoval.

Sám zažil finále mistrovství světa dvakrát a v obou případech byl úspěšný. Na co hráči před tak důležitým zápasem obvykle myslí? "Musím říct, že jsem byl hodně nervózní. Jsem rád, že už to nemusím hrát, člověk si to užije daleko víc, tu atmosféru i všechny věci okolo. Jako hráč samozřejmě nechce zklamat lidi. O to víc, když se hraje doma a vidíš, jak jsou lidi nadšení a věří, že to můžeme vyhrát, což je ohromný tlak na hráče. Na druhou stranu je posouvají. Ta pozitivní energie, kterou cítí z diváků, podle mě dává něco extra. Věřím tomu, že to dokáží," dodal zkušený útočník.

Hokej je v Česku čím dál, tím větším tématem. Postup do finále by mohl zvednout popularitu nejen mezi dospělými, ale i mezi těmi nejmenšími. "Dlouho jsme skoro nic nevyhráli. Je to skoro patnáct let, kdy se naposledy vyhrála zlatá medaile z mistrovství světa. Samozřejmě, když se v roce 1998 vyhrála zlatá olympijská medaile, spousta mladých dětí, mladých kluků začala kvůli tomu možná hrát hokej. Věřím tomu, že v roce 2010 to bylo podobné. Kdyby se to povedlo klukům, a možná i kdyby se to nepovedlo, myslím, že popularita hokeje během mistrovství světa šla hodně nahoru," těší Jágra.

Česká hokejová legenda si cení práce národního týmu a vypíchla hned několik klíčových prvků, které zdobí hru nároďáku: "Dali se hrozně moc dohromady. Ne všichni jim ze začátku věřili, a to jim pomohlo, aby se sdružili a dali dohromady. Na druhou stranu máme velice dobré hráče a tím, že přijel ještě Pasta, Zacha a Nečas, ta úroveň našeho týmu šla hodně nahoru. Všichni tři jsou rozdíloví hráči a mohou v jakémkoliv momentu rozhodnout. Ale ta bojovnost a snaha něco dokázat v týmu zůstala," dodal Jaromír Jágr nakonec.