A-tým: Na jednom místě se sešly ty nejkrásnější emoce, zářil štěstím trenér Rulík
I přes mnoho prvotních pochybností to český tým dokázal. Výborně se popasoval s domácím prostředím a přetavil jej ve svou výhodu. Radim Rulík udělal z hráčů soudržnou partu, která se nezalekla jediného soupeře. Navíc si dokráčela až pro zlatou medaili po dlouhé době čekání. Hlavní kouč se naposledy ohlédl za zápasem a sdělil, jak se vyrovnal s vlnou kritiky po nepovedené brněnské generálce.
Stal jste se trenérem, který Česku vrátil po 14 letech zlato. Jak to zní?
„V životě bych si nemyslel, že se něco takového může stát.“
Co se vám honilo hlavou za stavu 1:0, když Švýcaři zvyšovali obrátky?
„Abych řekl pravdu, tak nic. My se soustředili na to, koho poslat na led, aby naše první lajna nechodila na tu jejich. Naše totiž nebyla zase tak silná směrem do obrany a švýcarská první formace dělala zhruba 70 % jejich produktivity.“
Celkově jste proti jejich první letce hráli hodně agresivně a do těla. Byl to předpokládám asi záměr, že?
„To ani ne, spíš situace takhle vyplynuly, že bylo potřeba do nich trochu zajet. Ondra Palát pak s jedním hráčem vysklil plexisklo. Kluci samozřejmě věděli, co na technické hráče platí. Pavel Zacha porozdával také několik hitů, takže mám radost, že to takhle vyhodnotil. Všichni, co nám přijeli pomoci, se s tím poprali skvěle. Neměli to jednoduché sem letět a hned hrát, zvlášť po dvou náročných play-off sériích.“
Boj o zlato byl velmi dramatický a poměrně dlouho se čekalo na první branku. Očekával jste takový průběh?
„V semifinále nám to tam napadalo, ale hrát hned druhý den je ohromně těžké. To samozřejmě platí pro oba týmy stejně, Švýcaři navíc ukázali, jak výborní jsou. S přibývajícím časem to bylo o gólmanovi. Lukáš Dostál byl skvělý, neudělal chybu. Byl koncentrovaný, nevypadl z něj jediný puk a podal výborný výkon. Soudržnost našeho týmu rostla společně s přibývajícím časem. Rozhodla rychle sehraná situace po buly a kdo dá první gól. Byli jsme to my, Švýcaři zapnuli, šli do rizika. My sestavu malinko stáhli a moc mě těší, že jsme výsledek udrželi.“
David Pastrňák na turnaji čekal na gól až do poslední možné chvíle, ale o to větší příběh to je. Souhlasíte?
„Jednoznačně. V útočném pásmu je to ohromně nebezpečný hráč. Měl střelu z první po nacvičené situaci, Švýcaři to vůbec nečekali. Tohle je přesně jeho parketa. Čekali jsme na buly z téhle strany, bylo snad první ve druhé polovině zápasu a kluci to skvěle sehráli.“
Co se dělo bezprostředně po zápase v kabině?
„Tam bylo úplně všechno. Na jednom místě se totiž sešly ty nejkrásnější emoce. Sledovat hráče, jak se radují, to mě ohromně naplnilo.“
Včetně vašeho předchozího působení u reprezentační dvacítky se vám povedlo hned třikrát s národním týmem postoupit přes čtvrtfinále. Máte na to nějaký tajný recept?
„Mám hlavně skvělý realizační tým, který táhne za jeden provaz. Kluci jsou neskuteční, někteří mají odehráno velké množství zápasů v NHL. Jsou pracovití, pokorní a skromní. Když se to spojí v jeden celek, hráči to vnímají.“
Celé Česko jste na sedmnáctí dní semkl a to vás na oplátku ohromně podporovalo. Jak jste to vnímal?
„Hokej se pořád hraje primárně pro lidi, ale když máte takové fanoušky? Jsou obrovskou motivací pro všechny, přes hráče až po trenéry. Za takovou podporu jsme neskutečně vděční, hodně jsme ji vnímali. Atmosféra byla naším dopingem. Z lidí jsme si brali energii, kluci na chvíli odfrkli a šli tam znovu, protože věděli, kolik lidí je ještě ve fanzóně či na Staromáku.“
Po zveřejnění nominace se na internetu strhla vlna kritiky a spousta lidí vůbec neočekávala medailový počin. Tohle je asi dobrá odpověď, ne?
„No já si vypnul hned po Betano Hockey Games internet. Přečetl jsem si jeden článek, kde stálo, že je to má blamáž s nominací. Dodržel jsem to doteď, vůbec nevím, co se dělo. Pouze Jáchym Kondelík mi na rozbruslení v neděli referoval, co se všechno dělo a psalo. Jsem rád, že to takhle dopadlo.“