Českému hokeji tak přispěl hlavně v tomto oboru. A také byl přímo u některých úspěchů.

"Nejlepší to bylo na domácím mistrovství světa v roce 1985," vzpomíná člen Síně slávy českého hokeje v narozeninovém rozhovoru pro ceskyhokej.cz na zisk zlata na domácí půdě.

"Byla to krásná doba a skvělá spolupráce, která mi do budoucna hodně dala, hodně jsem se toho naučil," naráží na časy, kdy v osmdesátých letech spolupracoval v realizačním týmu reprezentace s velikány, jakými byli Luděk Bukač, Stanislav Neveselý a Pavel Wohl.

Později se stal členem předsednictva a výkonného výboru ČSLH se zaměřením na metodiku. Když byl na návrh hokejového svazu zvolen do předsednictva Českého olympijského výboru, stal se jeho místopředsedou pro olympismus.

"Měl jsem na starosti školení trenérů, to mě naplňovalo dlouho, a to na všech možných úrovních. Přes školu až po svaz. Aktivní spolupráce byla krásná, rád na to vzpomínám," usmívá se.

A sám dodal, že hokej sleduje i dál. Květnové tažení českých hokejistů za zlatem ho pochopitelně nadchlo. I proto, že ze zmiňovaného roku 1985 ví, jaké to je.

"Sledoval jsem to, to nešlo nesledovat! (úsměv) Je to nádherné, mistrovský titul na domácí půdě je oslava celého hokeje. Na turnaji jsem viděl skvělé výkony, a to nejen českého týmu," chválí všechny zúčastněné.

Jménem Českého hokeje přejeme všechno nejlepší a hodně zdraví!

foto: Vladimír Šigut / UK Forum