"Loni jsem neměl špatnou sezonu, ale fanoušci mě v reprezentaci neviděli. Proč? Smůla, zájem byl. Pan trenér Rulík mi volal dvakrát a v obou případech jsem se těsně před tím zranil, takže jsem měl fakt trošku smůlu. Věřil jsem ale, že ta šance může v budoucnu přijít, a taky přišla. Když mi pan trenér tentokrát Rulík zavolal, vůbec jsem neváhal."

Nebylo se čemu divit, že Radim Rulík měl někdejšího hráče Colorada v měrku. V extralize deset gólů za devatenáct utkání, parádní forma a tak dále. Jenže víte, jak to hokejisté a sportovci mají... Nepředbíhat, den po dni, ať se nic nezakřikne.

"Na pozvánku jsem upřímně ze začátku vůbec nemyslel. Šel jsem den po dni a když se to postupně blížilo, začal jsem věřit, že bych ji mohl dostat. Jsem moc rád, že to přišlo."

Žádné zranění se tentokrát nekonalo, a tak mohl brněnský rodák zamířit na sraz do Karlových Varů. Musel oprašovat vzpomínky, jaké to vlastně je. Za repre si zahrál naposledy na jaře 2023.

"V kabině bylo na přivítanou všechno super. Kluky znám a s některými jsem hrál v mládežnické reprezentaci nebo hrajeme proti sobě teď. Je tu cítit vítězná vlna po mistrovství světa v Praze, kde to kluci dokázali vyhrát. Jde vidět hlad po vítězství, aby se to znovu zopakovalo, i když mistrovství je ještě daleko. Bylo to znát jak na ledě, tak i v kabině."

I na stadionu ve Varech, kde se konal parádní ceremoniál. Hráče to ale neminulo. Pro některé to byla další motivace, jak udržet zlatou vlnu.

"Zápas se Švédském a úvodní ceremoniál v Karlových Varech byl naprosto fantastický."

Pak následovala oslava výhry 5:2, při které přidal Martin parádní asistenci, rychlá regenerace a přelet do Finska.

"Po cestě do Finska jsme s kluky hráli karty a přímo na místě jsem se chodil procházet s Kryštofem Hrabíkem, on byl totiž můj spolubydlící, takže jsme trávili spoustu času spolu."

Další poznaný kout světa? Ne tak docela. Realita hokejistů na takovém tripu je vlastně celkem jednoduchá. Zimák, autobus, hotel. A pak zase zpátky.

"Na cestování obecně jsem zvyklý z Pardubic, kde jsme několikrát zamířili do zahraničí na Ligu mistrů. Nemáme moc času myslet i na jiné věci než hokej. Šel jsem den po dni a soustředil jsem se na každý trénink a zápas."

Pro český výběr dopadl turnaj solidně, dvě výhry a druhé místo je dobrý úvod do sezony. Do té klubové si pak tyhle zkušenosti lze přenést. Což je velmi cenné, zvlášť, když je na klub i hráče velký tlak. Ten si ale borec, co střílel góly v NHL, nepřipouští.

"S trenéry jsme se po turnaji ještě popravdě nebavili, nebyl na to čas. Budou postupně volat všem hráčům a hodnotit výkony na Karjale, takže na tohle budu čekat. Tlak ale vůbec nevnímám. Vím, že je mojí silnou stránkou střela, takže se snažím hodně střílet. Tlak si udělá každý hráč jen sám ve svojí hlavě a myslím si, že to je zbytečné. Turnaje s nároďákem nás posunují dále. Je to jiná rychlost a hrají proti nám zkušenější hráči. Věřím, že se díky tomu ještě zlepším v extralize, protože tohle mě může jen posunout."