U17: Úvod horší, potom lepší. Někdy se musí začít od základních věcí, ví Ptáček
V malebné finské vesničce Vierumäki se konal Turnaj šesti zemí pro reprezentační výběry do sedmnácti let. Český tým na něm nakonec po rozporuplném začátku vybojoval páté místo. Slova chvály i důležité poznatky popsal v rozhovoru pro ceskyhokej.cz trenér tohoto výběru František Ptáček.
V nominaci bylo několik debutantů i navrátilců. Byl účel sestavu okysličit?
"Ano, bylo účelem vidět i jiné hráče, kteří se ukazují v dobrém světle v klubových soutěžích."
V prvním utkání jste prohráli se Švédskem 1:4. Jaký to byl podle Vás zápas?
"My jsme v první třetině hráli docela slušně, bylo to hodně vyrovnané. Švédové dostali v kabině mezi třetinami asi trošku pokáráno, ve druhé třetině už byli lepší. Ale pořád jsme se drželi na dostřel. Na začátku třetí třetiny se nám povedlo snížit na rozdíl jednoho gólu, ale potom po našich úplně zbytečných chybách Švédi odskočili na konečných 4:1."
V druhém utkání to bylo taky 1:4, ale tentokrát ale se Slováky. Co bylo hlavním problémem?
"Neproměňování šancí. My jsme si vytvořili spoustu šancí, chodili jsme sami na bránu, dva hráči na bránu, ale nebyli jsme schopni dát gól. Takže to si myslím, že byl hlavní kámen úrazu. Možná jsme opticky byli lepší, asi by se o tom dalo debatovat, ale hraje se na výsledek. A když se pak podíváme zpětně na záznamy, tak Slováci se dostali do více šancí. Byli tvrdší, hráli víc jednoduše."
Zprvu to nevypadalo úplně dobře ani s prvním utkáním se Švýcarskem, ale nakonec to dobře dopadlo. Kde byl zlomový bod v tom utkání?
"To první utkání bylo hodně ostré, hodně vyhrocené z obou stran. Myslím si, že tohle jsme dobře přijali v dalším zápase. Hodně jsme se zlepšili v obětavosti, začali jsme blokovat střely, a i když se to nevyvíjelo dobře, tak bylo pořád vidět, že si tvoříme šance a že by to mohlo dobře dopadnout. Ale ten začátek zase nebyl ideální. Například jsme šli dva na nikoho a nebyli jsme schopni dát gól. Myslím si, že se to zlomilo, až když jsme vstřelili první gól, pak nám to začalo trošku padat."
Jak bylo důležité ukončit turnaj na pozitivní notě?
"Vždycky je důležité vyhrát. A nejenom pro jméno týmu, ale i pro pohodu kluků, pro jejich psychiku a pro jejich další rozvoj. Bylo také důležité, že když se nám konečně povedlo proměňovat šance, tak se to odrazilo na výsledcích. Ty góly, když to jde, dokážeme dát, což jsme ukázali ve druhém zápase, kde už jsme šance, které jsme si vytvořili, proměňovali. To ale není jen otázka tohoto turnaje, ale i dlouhodobější práce."
Už jste zmínil, že se oproti zápasům i na World Hockey Challenge probudila ofenziva. Jak to?
"Je to i o soupeřích. Samozřejmě, se Švýcarskem a Slovenskem jsme si šance vytvořili. Nechci nijak snižovat jejich kvality, ale soupeři typu Švédsko, Finsko, Amerika nebo Kanada už vám nedovolí vytvářet tolik šancí. Takže tam bych viděl hlavní rozdíl. Další věc, kterou pořád klukům připomínáme, je, aby zjednodušili hru, udělali větší tlak do brány, ať už samotným pohybem nebo postavením hráčů, kteří mají clonit brankáři. To se postupně zlepšuje. Je škoda, že to neumíme hned od prvního zápasu turnaje. Postupně se to zlepšuje, to bylo vidět i na turnaji v Kanadě. Vždycky to šlo zápas od zápasu, ale velmi rád bych viděl, aby se na dalším turnaji navázalo na to, kde jsme skončili. Všichni víme, na čem pracovat. Musíme někdy začít od základních věcí - tlak do brány, jednoduchá hra, obětavost. To se vždycky projeví až postupně během turnaje, ne hned od začátku."
Krátce po World Hockey Chanllenge to byla další velká výzva. Bylo to ku prospěchu věci?
"Na začátku sezony jsme měli vizi vyzkoušet co nejvíce hráčů. Měli jsme tipy od trenérů a skautů. Teď jsme měli možnost kluky vidět tři, čtyři měsíce v zápřahu, takže jsme si vybrali i několik nových hráčů, kteří byli poprvé v národním týmu. Myslím si, že na další akce máme z čeho vybírat a doufám, že už vybereme tým, který vyhraje další turnaje."
foto: Saimi Airaksinen