Jeho nominace byla v hledáčku kouče Radima Rulíka už delší dobu, ale program německého Mannheimu ho do národního týmu uvolnil až nyní. "Jsem moc rád, že ta šance přišla. Je to splněný sen," přiznal Reichel, který si v Německu vybudoval pozici klíčového útočníka.

Přestože nese slavné jméno, Kristian se snaží jít vlastní cestou. "Táta byl techničtější hráč, já jsem spíš přímočarý, tahový na bránu. Možná jsem po něm zdědil vhazování a čtení hry, ale jinak jsme dost odlišní," vysvětlil.

Ačkoli v mládí vnímal tlak kvůli svému příjmení, po odchodu do zámoří se mu podařilo vytvořit vlastní identitu. "První dva roky v extralize byly těžké i kvůli jménu. Ale když jsem odešel do Ameriky, zbavil jsem se toho a vybudoval si vlastní jméno."

Reichel strávil několik let v organizaci Winnipegu, kde se však do prvního týmu NHL neprosadil. "Teď se soustředím na Evropu. Samozřejmě bych se rád jednou vrátil, ale nesoustředím se na to. Hlavní je hrát dobře teď a uvidíme, co bude dál," řekl realisticky.

Přesun do Mannheimu pak vnímá jako správný krok. "Sedlo mi to. Hokej v Německu je podobný tomu severoamerickému, což mi vyhovuje. Navíc mi pozvánka do reprezentace potvrzuje, že to byla dobrá volba," hodnotí svou cestu.

Reichel ví, že naskočí do týmu, který je pod drobnohledem po loňském titulu mistrů světa. "Je skvělé, co kluci dokázali. Ale je tu nová sezona, nový tým, chceme se ukázat a bojovat o co nejlepší výsledky." A co jeho osobní ambice? "Jdu zápas od zápasu. Chci ukázat, co ve mně je, a pomoci týmu co nejvíc," uzavřel s pokorou i odhodláním.