Asi to nemohlo jít lépe. Nováček v reprezentačním dresu si před zápasem žádné velké cíle nedával, přesto se stal jedním z klíčových hráčů vítězného utkání. "Před zápasem jsem se jen soustředil na to, abych odehrál dobré utkání. Žádné osobní cíle jsem si sice nedával, ale samozřejmě jsem se chtěl ukázat v co nejlepším světle. Takhle jsem si to nepředstavoval ani ve snu," přiznal po závěrečné siréně.

Utkání mělo z českého pohledu ideální vývoj. První třetina byla vyrovnaná a nabídla hru "padesát na padesát". Druhá část už ale patřila soupeři, český tým několikrát podržel brankář Josef Kořenář. "Ve druhé třetině byli lepší, hodně nás podržel brankář. Hrozili jsme víceméně jen z protiútoků, jeden z nich jsme využili a dali na 1:1. Tam se lámal chleba, najednou prohrávali a ve třetí třetině museli tlačit, zatímco my jsme to skvěle odbránili," popisoval vývoj zápasu. "Ke konci už jsme byli lepší, byli nervózní, odskakovalo jim to."

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Český hokej (@ceskyhokej.cz)

Na vítězné brance měl svůj podíl, když udržel puk na modré čáře a akce skončila gólem. "Byl jsem tam jako bek na modré čáře. Trochu jsem zariskoval, měl jsem taky trochu štěstí, že jsem puk udržel v pásmu. Kuncík (Michal Kunc) pak výborně obehrál dva hráče a nabil Zbořkovi (Jakub Zbořil) přesně doprostřed, ten to trefil výborně. Byl to risk, ale se ziskem," líčil svůj podíl na klíčovém momentu.

I přes debut v národním týmu necítil příliš velkou nervozitu. "Byl jsem překvapený, že jsem tolik nervózní nebyl. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Nervozita trochu padla, jakmile začala hrát naše hymna. Ale taky nejsem nejmladší, mám něco za sebou, takže to zas tak hrozné nebylo. Po prvním střídání to bylo pryč."

Zápas měl pro něj i hlubší význam. Jeho otec totiž na stejném místě kdysi uzavíral reprezentační kariéru. "Na tyhle věci věřím, asi to bylo někde napsané. Ještě k tomu jsem dal gól... Budu si to pamatovat do konce života."