Jaká byla vaše série s Libercem?
Podle mě jedna z nejtěžších, a to i když ji srovnám s minulým rokem. Soupeř byl velice kvalitní, měl tam i kluky, co hráli celou sezonu za áčko nebo Maxa ligu. Bylo to i hodně vyhrocené, ale jsem rád, že jsme to zvládli a postoupili dál jako minulý rok.

Myslelo se v sérii především na obranu, když už se hraje play-off?
My jsme měli nastavený plán jako vždycky: Hrajeme, jak můžeme. Nebojíme se hrát s pukem, nebudeme nikde bláznit, ale ani nebudeme zalezlí v obraně. Prostě budeme hrát tak jako vždycky. Nebylo to nic takového, že bychom jenom bránili.

A připomínaly zápasy seniorský hokej?
Určitě. Už tam je hodně náznaků taktiky, už se posílali i hráči na konkrétní lajny. Myslím si, že už to mělo hodně podobností se seniorským hokejem.

Jak moc se v takové chvíli věnujete přípravě na konkrétního soupeře?
Máme videa, rozebíráme přesilovky, oslabení, jak soupeř napadá, jak zakládá útok… Je tam toho hodně, ale já si myslím, že každý tým to má stejné. Taková příprava v play-off musí být.

Říkáte si i speciálně, na které hráče dávat pozor?
Řekl bych, a snad mluvím i za kluky, že my nehledíme na hráče, prostě hrajeme. Já jsem zastáncem toho, že každý může být na stejné úrovni. Jasně, ti hráči, co přišli z áčka, byli hodně kvalitní a šlo to na ledě poznat, ale my se nesmíme bát a musíme hrát úplně stejně. Nesmíme se z toho podělat.

Jste hodně rádi, že jste do čtvrtfinále postoupili přímo? Hodil se vám odpočinek? Právě před Libercem jste byli jen o bod…
Na jednu stranu ano, ale Liberec hrál mezitím zápasy a byl rozehranější. My jsme měli skoro dva týdny pauzu a než jsme se do zápasového tempa dostali, tak to trošku trvalo. Ale podařilo se to.

Ano, doma jste hned uhráli oba body. Potom vám ale posílený Liberec na své půdě zatopil, viďte?
My jsme čekali, že se něco takového stane, ale to není výmluva. První zápas jsme tam hráli strašně špatně, první třetina byla fakt strašná. Ani jsme nebruslili, nehráli souboje, nic. Od druhé jsme se s tím snažili něco dělat, ale hokej se hraje od první do šedesáté minuty.

Ve čtvrtém utkání už jste si ale postup zajistili výhrou 2:1. Bylo hodně o vyčkávání?
Zdálo se mi, že oba týmy hrály trošku opatrně. Nikdo nechtěl udělat chybu. Pak ale byly důležitým faktorem přesilovky, které oba týmy proměnily, a zápasu to hodilo úplně jiné tempo. Všichni hráli najednou úplně jinak, chtěli do útoku a nikdo se nebál hrát.

Nakonec jste rozhodl vy, a to pouhých devatenáct sekund před koncem třetí části. Jak se vaše akce seběhla?
Zakládali jsme útok naším normálním systémem. Adam Ošmera mi to nahrál a já jsem to vzal po levém křídle. Díval jsem se, jestli jsou kluci volní, ale jelikož všichni dojeli k bráně a já jsem byl už na ose na slotu, tak mi přišlo jako nejlepší řešení vypálit. Padlo to tam, za což jsem rád.

Nepatříte mezi nejvyhlášenější střelce týmu, od konce listopadu jste dal jediný gól. Tím víc potěší, že jste to v tak důležitou chvíli prolomil.
Ano, jelikož jsem hrál i ve Frýdku, tak jsem moc gólů nedával. Fakt jsem byl rád, že jsem to konečně prolomil, a doufám, že mi to bude střílet i dál.

Berete to tak, že od gólů máte v týmu jiné útočníky a vy se s kapitánským céčkem víc soustředíte na to, abyste byl dobrým lídrem a všestranným hráčem?
Jasně. Už jsem měl v mládežnických kategoriích zkušenost s kapitánstvím, ale když mi to tady trenéři oznámili, byla to pro mě novinka. Chtěl jsem se do té role trošku ponořit, abych hrál nejen do útoku, ale i blokoval střely, chodil hodně do soubojů, hrál dobře do obrany a tým nějakým způsobem nabudil. Tahle role se musí v play-off prosadit ještě víc.

Je někdy i svazující?
Já si myslím, že ne. Beru to normálně. I kdybych neměl céčko, tak se snažím tým nabudit. Ale jelikož ho mám, tak se snažím kluky motivovat ještě víc. Musíte udělat něco navíc, třeba právě zblokovat střelu nebo jít do souboje, dostat se i do mentální stránky protihráčů.

V semifinále vás čeká ostrá série se Spartou. Jak se těšíte?
Těšíme se hodně! Jelikož áčko Třince hraje se Spartou taky, myslím si, že to bude hodně napjaté. Ale očekávám, že to bude hodně dobrý hokej. Oni stejně jako my mají hodně kvalitních kluků, takže to nebude žádné do obrany, ale spíš hodně do útoku.

Letos už se i semifinále hraje na čtyři vítězná utkání. Jste rád, že bude tak intenzivní?
Jsem za to rád, když už se hraje play-off, tak pořádně. Nám jde ale o to, že chceme znovu do finále a chceme to opět vyhrát, takže je nám úplně jedno, na kolik zápasů se hraje. Prostě musíme všechno vyhrát.

A kdybyste měl říct vašeho největšího rivala, byla by to Sparta, nebo Kometa? Právě tyto dva soupeře jste potkali předloni a loni ve finále.
Já si myslím, že by to byla spíš ta Kometa. Ale jelikož jsme dva roky zpátky byli se Spartou ve finále a tam prohráli markantně, tak to možná platí i o ní. S Kometou to ale bylo minulý rok hodně vypjaté, takže bych řekl asi tu.

Najdete si v play-off čas koukat na vývoj ostatních sérií a přemýšlet třeba nad tím, koho byste mohli potkat v dalším kole?
Po zápase se podívám na výsledky, ale že bych přemýšlel o nějakém konkrétním soupeři, to asi ne. To nechám na trenérech, jakou nám udělají přípravu podle toho, jakého soupeře dostaneme.

V sérii teď narazíte na svého bývalého spoluhráče ze Zlína Tomáše Žižku, viďte?
Ano, s Tomášem jsme si teďka psali a hodně se na to těšíme. Poprvé budeme hrát proti sobě v play-off, vždycky jsme hráli jenom spolu za Zlín. On pak odešel do Švédska a do zámoří a od té doby jsme se na ledě moc neviděli.

Troufnete si říct, co bude v sérii rozhodovat?
Hlavně asi přesilovky. Musíme mít co nejmíň vyloučených, protože Sparta má taky dobré přesilovky, co jsem se občas díval. Mají kvalitní hráče na zakončení. A hlavně naše zakončení musí být ještě lepší a nesmíme se bát hrát.

Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz