A-tým: Kdybych letos nejel, neodpustil bych si to, říká Vladař. A co post jedničky?
Boj o jedničku českého brankoviště se naplno rozhoří od čtvrtka, kdy začíná turnaj Czech Hockey Games duelem s Finy. Mezi třemi kandidáty je i Daniel Vladař, kterému v posledních letech nominace na šampionáty utíkaly těsně. „Vždycky tam něco bylo,“ přiznává.
Když se tedy začalo o možnostech mluvit v této sezoně, měl jasno. "Vím, že mi končí smlouva, ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Asi bych si neodpustil, kdybych se někde na chalupě díval, jak se o to kluci rvou a já sedím u televize," líčí otevřeně.
Motivace je zvýšená o to, že Vladařovi loni utekl pražský šampionát jen o kousek. "Minulý rok se naskytla možnost projít operací, díky které se cítím daleko lépe. Vyšlo to sice tak, že jsem na pražské mistrovství byl o berlích, ale o to víc si vážím této nominace," říká k loňským událostem.
Alespoň měl tedy celé léto na trénink a rekonvalescenci, nicméně trvalejší pozici v brankovišti Calgary Flames si nevybojoval. Nakonec z toho bylo 30 utkání s průměrem 2,8 obdržené branky na zápas a s úspěšností zákroků 89,8 %. Jeho tým udělal kus práce, ale na play-off to nestačilo, byť těsně. "Bohužel nám to o kousek uteklo, mrzí to. Ale asi to tak mělo být," krčí rameny.
Fokus jde teď na národní tým. A to vlastně od března, kdy se Vladař viděl s trenérem Radimem Rulíkem a generálním manažerem Jiřím Šlégrem. "Měli jsme dlouhý trip včetně New Yorku, kde jsem se s oběma potkal. Byli na zápase, společně jsme pak byli na večeři. A tam už jsem byl stoprocentně přesvědčený, že pokud budou mít zájem a já budu moct, přijedu," vzpomíná a přidává, že touha jet byla skutečně velká: "Hodně jsem chtěl jet. Cítím, že jsem českému hokeji i něco dlužný za to, jak mě vychoval a připravil na velký hokej."
A taky se tak stalo. Minulý týden si ještě skočil na fotbalovou Spartu, víkendový duel svého oblíbeného týmu sledoval v televizi. Tak, aby byl připraven na pondělní sraz. "Motivace je obrovská. Moc mě to tu zatím baví, je tu super parta."
S prvním dnem přišel i první trénink, který byl delší - a taky svižný, v tempu a pořádné kvalitě. "Máme toho plný kecky," ulevil si s úsměvem. Pro něj i další zámořské hráče bude také oříšek širší rozměr kluziště. "Máme tři, čtyři tréninky před prvním zápasem na to, abychom si zvykli. Je potřeba na tom zapracovat, to je jasné. Je to jako s jízdou na kole, člověk na to nezapomene, ale bude potřeba se do toho dostat. Ale neberu to na lehkou váhu, faktor to je."
A jak si to vyzkouší v zápasech? To je otázka, na kterou fanoušci najdou odpověď nejdříve ve čtvrtek dopoledne po rozbruslení. Kromě Vladaře o místo jedničky bojuje Josef Kořenář ze Sparty a Karel Vejmelka z Utahu. "Nechci se moc dívat dopředu, všichni jsme na stejné startovní čáře. Kdo bude chytat lépe, měl by začínat."
