U18: Za tenhle výkon na sebe můžeme být pyšní, říká František Poletín

Čeští hokejisté do 18 let padli ve čtvrtfinále mistrovství světa s Kanadou 2:3 po prodloužení. Brankář František Poletín, který nastoupil poprvé od začátku a stal se hráčem utkání, se po vypadnutí rozhovořil o silném týmovém výkonu, těžkých chvílích při kanadském tlaku i výjimečné možnosti hraní po boku svého bratra.

Ve čtvrtfinále to na Kanadu nestačilo, ale předvedli jste fantastický výkon. Jak se za duelem ohlížíte?
„Hráli jsme mnohem víc týmověji než v předchozích zápasech. Myslím, že to bylo dost vidět. Měli jsme spoustu zblokovaných střel a více času v útočném pásmu. Teď je těžké hodnotit, ale myslím, že za tenhle výkon na sebe můžeme být pyšní.“

Co bylo na utkání z vašeho pohledu nejtěžší?
„Kanada má hrozně moc šikovných kluků a byly pasáže, kdy nás zavřeli v pásmu, ať už to byla přesilovka, nebo při hře pět na pět. Všechno se to na sebe nabalovalo a tím, jak mají spoustu dobrých hráčů, tak stříleli nebezpečně ze všech pozic. V tom to bylo asi nejtěžší.“

V prodloužení, při hře tři na tři, to bylo asi ještě těžší, ne?
„Teď je to hrozně těžký hodnotit. Nevím, možná šel chytit i jejich poslední gól, ale teď už s tím nic neuděláme. Musíme se poučit z chyb a příště být silnější. Pro některé kluky je to ještě složitější tím, že to byla jejich poslední šance hrát na mistrovství světa do osmnácti let. Já s pár kluky tu možnost ještě dostaneme. Je to vždycky pocta, moct nosit tenhle dres.“

Věříte, že je to zkušenost, kterou můžete vy i další kluci v budoucnu zužitkovat? 
„Stoprocentně ano. Ať už se jedná o tréninky, nebo o zápasy, ve kterých jsem dostal od trenérů šanci. Je to obrovská zkušenost jak pro mě, tak pro ostatní mladší kluky, kteří tu se mnou byli. Určitě nás to hodně posune, příště budeme ještě lepší.“

Jaké to je hrát na nejvyšší mezinárodní úrovni s bratrem v jednom týmu?
„Je to neuvěřitelné, ani si nevybavuji moc hráčů, kteří mohli zažít takový pocit. Pro mě je obrovská čest nosit tento dres, navíc s bráchou. Určitě se to nepovede mnoha lidem a jsem za to šťastný. Na druhou stranu jsem za bráchu smutný, protože měl v den zápasu 18. narozeniny. Mysleli jsme s kluky, že mu nadělíme dárek v podobě vítězství, bohužel se to nepovedlo. To je jediné minus.“

Dostal jste důvěru v takto důležitém duelu, přestože jste doteď na turnaji nedostal šanci od začátku. Jak si toho vážíte?
„Vážím si toho nesmírně, ale myslím si, že jsem si o to hodně řekl výkonem proti Švédům. Snažil jsem se chytat co nejlépe. Zároveň jsem se snažil jet na sto dvacet procent a myslím si, že si toho trenéři všímali. Jsem strašně rád, že jsem dostal příležitost chytat takto důležité utkání na turnaji do 18 let ještě o rok dřív. Je to ale těžké hodnotit, když jsme prohráli, jedeme domů a nic nás nečeká.“

Na osmnáctkách můžete hrát i za rok. Věříte, že vám tento výkon mohl pomoct i směrem k dalším turnajům?
„Je to strašně těžké říct, je to dlouhá cesta. Je to přesně za rok a upřímně nevím, co bude příští týden, natož za rok. Může se stát milion věcí, které mohou ovlivnit úplně všechno. Teď bych se spíš soustředil na kvalitní letní přípravu a Hlinka Gretzky Cup, který bude těžký.“