"Je to samozřejmě jiná role a moc se na to těším. Je to pro mě určitě výzva. Myslím si, že máme velkou šanci znovu udělat úspěch. Tým se skládá suprový. Je to velký příslib tomu, abychom znovu nějaký úspěch udělali," vyhlížel další šampionát gólman Utahu.

V klubové sezóně je nicméně zvyklý na značné zápasové vytížení, a tak zažíval v Praze poměrně neobvyklou situaci. Rozhodně to ale nesnížilo míru toho, jak si turnaj užil. "Pro mě to bylo specifické, protože jsem měl takovou roli poprvé, ale snažil jsem se to brát tak, jak to bylo. Když jsem měl možnost si užívat takový volnější režim, když to tak řeknu. Zároveň jsem ale trénoval a byl připravený, kdyby se náhodou něco stalo a bylo potřeba zasáhnout. Je to specifická role, ale moc jsem si to užil. Byl jsem v podstatě jeden z fanoušků. Zápasy jsem ale prožíval dost."

A ačkoliv na něm neležela tíha na ledě, tak se rozhodně nedá hovořit o tom, že by utkání neprožíval. "Musím říct, že jsem byl víc nervózní, než když jsem byl na ledě. Když potom ve vyřazovacích bojích o něco šlo, tak to bylo pro mě náročnější sledovat. Z tribuny to nebylo úplně jednoduché, ale hrál se super hokej, takže bylo i na co se dívat. Bylo skvělé sledovat i atmosféru kolem. Spousta zážitků, pozitivní energie a vzpomínky na celý život," vzpomínal.

Loni v Praze byl třetím gólmanem do party Lukáše Dostála a Petra Mrázka a přestože nenaskočil do žádného klání, tak byl důležitým článkem pražské brankářské skupiny. Nadstandardní vztahy se předpokládají i v letošní partě, a to díky již dříve vytvořeným vazbám.

"Jezdili jsme spolu už na nějaké brankářské kempy v úplných začátcích. Vyrůstali jsme spolu a je to speciální, že se známe dlouho a víme co od sebe čekat. O to jednodušší to pro nás je. Bavíme se spolu v podstatě o všem a můžeme si navzájem pomáhat a předávat si svoje postřehy. Je to určitě jen výhoda a je podle mě dost důležité mít mezi sebou dobrý vztah. A vytvořit chemii pro to, aby to fungovalo dobře," komentoval Vejmelka.

Recept na rozvíjení těchto vztahů je spojen s komunikací, která není zaměřená jen na hokej. "Trávíme spolu čas na obědech, večeřích... Neprobíráme samozřejmě jen hokej, ale i osobní život a rodinu. Snažíme se se dozvědět, co se komu za sezónu přihodilo a předat si svoje zážitky. Je to o tom bavit se o všem," popisoval 28letý brankář.

Právě on absolvoval v zámoří svou čtvrtou sezónu a před tou letošní zažil stěhování, a to přestože nebyl vyměněn. Licence se z Arizony přesunula do Utahu, a tak se spolu s kompletním týmem přestěhoval právě do Utahu.

"U mě to bylo o novém prostředí, to jsem popisoval asi nejvíc. Spoustu toho pro mě bylo nového. Mám dost zážitků jak z hokejové sezóny tak z Utahu jako takového, kde je toho hodně k vidění. Měl jsem možnost trochu cestovat, když bylo volno, takže to byly spíš zážitky z Ameriky," rozvíjel.

Na rozdíl od jeho působiště se tak nejen on, ale i další hráči ze zámoří, bude muset rovnat s jinými rozměry kluziště. Dle jeho slov už nicméně aklimatizace proběhla zdařile. "Myslím si, že už teď jsem si na to navykl, v Brně bylo taky široké hřiště. Turnaj je od toho, abychom si zvykli na jiné rozměry. Je to samozřejmě rozdíl, ale trvá to dva, tři dny a pár tréninků. Není to zas takový problém. Je tu samozřejmě největší letiště co může být, ale na druhou stranu to pro nás může být zase výhoda na přesilovky, kde budou mít kluci dost prostoru," přemítal Vejmelka.

V porovnání s pražským mistrovstvím se hotel, ve kterém jsou čeští reprezentanti ubytováni, nenachází v dochozí vzdálenosti od ledové plochy. Celý tým tak absolvuje přesun na zimní stadion autobusem již v plné výstroji. "Je lehce komplikované se do toho autobusu nasoukat, protože toho prostoru moc není. Nějak to ale zvládneme, neviděl bych to jako nějaký velký problém. Je samozřejmě relativně teplo, takže v těch věcech je to občas složité, ale patří to k tomu. Je to takové zpestření a nevadí mi to."

Jednou z možností teoreticky bylo obléct si některou část výbavy až po příjezdu k aréně. "Byla varianta nenavlékat si na sebe vše, ale nechceme to úplně zdržovat. Chceme, aby to bylo tak, že přijedeme na zimák a jdeme rovnou na led, kdy máme v podstatě jen chrániče na bruslích. Je to pro nás jednodušší, než to tahat v batohu a oblékat se na místě. Musíme trochu vystoupit z komfortní zóny, ale je to součást turnaje a bereme to tak, jak to je," popisoval gólman národního týmu.

Oproti některým předešlým šampionátům hlásí národní mužstva dalších zemí velká jména. Stačí se podívat už jen na Kanadu, za kterou naskočí na mistrovství po deseti letech Sidney Crosby, chybět však nebude ani Nathan MacKinnon či gólman Marc Andre Fleury končící kariéru. "Je to pro nás velká výzva. Kanada ale nebude jediný soupeř, který bude mít dobře složený tým. O to větší motivace to je a o to sladší to potom bude, když je porazíme," burcoval.

 I on si tudíž pochvaluje, jakými hráči jsou jednotlivé reprezentace vyztuženy. "Je to samozřejmě nějaká prestiž a ty týmy to neberou tak na lehkou váhu, jako to třeba braly dřív. O to lepší je vědět, že mají zájem ti dobří hráči. V bráně Kanady je Marc Andre Fleury, který tu asi ukončí kariéru, takže i pro něj je to velká motivace. Je čest být toho součástí," poznamenával. Podíl přisuzuje také blížící se olympiádě, která se uskuteční v únoru 2026. "Asi tam taky hraje roli. Každý se na to samozřejmě těší a je to nějaký vrchol každého hráče a jeho kariéry. Dává to smysl."

Stejně jako nynější nejmladší fanoušci sledují jeho, tak pozoroval Vejmelka své tehdejší idoly. "Jako kluk jsem si to užíval nejvíc u televize, párkrát jsem byl i přímo na zápase, když se tehdy hrálo v Praze. Byl velký zážitek prožívat každý zápas, protože jsem nesledoval jenom naše utkání, ale i ty ostatní. Byl jsem přilepený u televize a hokej jsem sledovat odmala. Měl jsem k tomu vždy blízko, táta i děda hrávali, takže jsme hokejová rodina. Hokej u nás byl priorita a všechno se tomu podřizovalo a vypadalo to tak i během mistrovství světa," popisoval.

Hokejové nadšení samozřejmě přetrvávalo i jindy. "Když nebyl hokej v televizi, tak se hrál venku před barákem. Je to součást mého života a užívám si to i teď, když toho můžu být součástí. Můžu si to užívat přímo na ledě a je to taková satisfakce. Moc si vážím toho, že tu můžu být, že to můžu prožívat a užít si závěr sezóny nějakým silným zážitkem," neskrýval národní hrdost Vejmelka.