Dvořák o smlouvě v LA: Rychlé a nečekané. Nad dalším krokem visí otazník
Po turbulentní sezoně, jak ji Jakub Dvořák sám popsal, po něm na draftu z 54. místa sáhlo Los Angeles. A s Kings se také dohodl na tříleté nováčkovské smlouvě.
„Všechno se to seběhlo rychle a nečekaně. Asi okolo osmé hodiny mi volal agent s tím, že LA má zájem se mnou podepsat smlouvu. Okolo jedenácté hodiny už byla smlouva podepsaná. Byl jsem s celou rodinou, takže to byl pro všechny silný moment,“ přibližuje Dvořák okamžiky podpisu kontraktu.
Z Los Angeles byl Dvořák nadšený už po development kempu a prozradil, že by si další spolupráci s organizací uměl jednoznačně představit, protože je mu po všech stránkách sympatická. „Zjistil jsem, co se ode mě očekává a jaký styl hry ode mě asi přibližně budou chtít. Myslím si, že když teď na sobě budu dál pracovat, tak od nich budu mít zpětnou vazbu,“ těší jej.
„Los Angeles je velice známé a krásné město. Měli jsme čas se někam podívat, viděl jsem docela dost míst a musím říct, že se mi tam moc líbilo,“ dodává.
Kings byli ovšem paradoxně týmem, s kterým se Dvořák před draftem bavil nejméně. „Do té doby, než si mě vybrali, tak jsem to vůbec nečekal. Myslím si, že v průběhu celé sezony jsem se s nimi bavil asi jednou na combine testech a potom ještě jednou,“ říká s úsměvem.
Jak vlastně Dvořák prožíval draft? Nad možností odcestovat přímo do jeho dějiště v Nashvillu přemýšlel, nakonec se ale rozhodl jinak. „Řekli jsme si, že bude lepší, když zůstanu doma. I s ohledem na cestování a další faktory,“ vysvětluje.
„Draft jsme sledovali doma s rodinou. Byli tam všichni a pro všechny to byl silný zážitek. Přiznám se, že jsem byl z toho čekání trochu nervózní, ale když jsem uslyšel své jméno, tak mě zavalila vlna euforie,“ popisuje mladý obránce.
Skutečnost, že milník své kariéry sdílel s rodinou, jeho zážitek ještě umocnil. „Myslím si, že jsme si to ze začátku nikdo moc neuvědomovali. Na druhou stranu jsme věděli, že je to zatím největší den mé hokejové kariéry. Je to odměna za tvrdou práci, kterou spousta lidí třeba ani nevidí. My o ní ale víme, a proto je to pro nás takové zadostiučinění. Všichni byli moc pyšní,“ netají Dvořák.
A jestli zpětně jej zpětně přece jen nemrzí, že se nezúčastnil osobně?„Tím, jak jsem celý den strávil s rodinou, tak jsem o nic nepřišel. Byl to naprosto plnohodnotný den, takže rozhodnutí nelituju,“ říká rázně.
Svou uplynulou turbulentní sezonu hodnotí pozitivně a zamýšlí se nad aspekty, které mohly jeho konečné pořadí na draftu ovlivnit. „Určitě měla na mou pozici na draftu vliv jak reprezentace nebo právě extraliga. Na druhou stranu si myslím, že úplně stejný vliv mělo moje zranění, které na tom asi taky mělo svůj podíl. Já jsem si ale říkal, že se na příčku nechci vůbec dívat. Spíš se chci poprat s příležitostí,“ říká odhodlaně.
Právě ony problémy s klíční kostí pro něj znamenaly nejen stopku pro juniorský šampionát, ale také velké omezení pro mistrovství světa osmnáctek. „Byla to pro mě zatím jedna z nejtěžších reprezentačních akcí, a to proto, že jsem naskočil poprvé od zraněné. Nějaký čas mi trvalo se trošku srovnat,“ přiznává Dvořák.
Je mu ovšem jasné, že právě díky reprezentačním akcím se sezonu před draftem zviditelnil. „Mohl jsem hrát přesně tu svou hru, která mě zdobí, a myslím si, že to všichni ostatní viděli úplně stejně. Ať to byly akce na začátku, nebo na konci sezony, tak bych řekl, že z mého pohledu byly povedené.“
Otázkou také ještě zůstává, kde bude Dvořák působit v příští sezoně. „Ve hře jsou tři možné varianty. Ať už je to kanadská juniorka, nebo farma, případně Liberec. Zatím o tom ale vůbec nic nevím, takže jen čekám a je to v rukou agenta Uvidím, kdy se dozvím co a jak.
Úvodní foto: Jiří Princ, hcbilitygri.cz