ELD: Charvát z branky skoro nevyleze. Moc si toho cením, hlásí mladý Tygr

Žádný brankář napříč dorosteneckou a juniorskou extraligou nemá v probíhající sezoně takové vytížení jako Sebastian Charvát. Jednička libereckého dorostu odchytala už přes dva tisíce minut a svého kolegu pustila do branky jen na část dvou utkání! A to přitom Charvát patří do mladšího ročníku 2008.

Sebastiane, co říkáte na to, že jste suverénně nejvytěžovanějším gólmanem dorostenecké extraligy?
Já jsem určitě rád za to, že dostávám od trenérů takovou důvěru a tolik prostoru. Hrozně moc si toho cením. Snažím se týmu co nejvíc pomoct, abych tu důvěru oplatil a abychom splnili cíle, které jsme si dali před sezonou.

Bylo už na začátku ročníku jasné, že budete tak jasnou jedničkou?
Úplně až takhle ne. Zaslechli jsme domluvy, že budu mít víc zápasů a měli bychom chytat jedna ku třem. Samozřejmě by se to odvíjelo od toho, jak by se dařilo mně, týmu i kolegovi. Ale zatím je to takto. Pro mě jenom dobře a doufám, že to tak bude pokračovat. Nečekal jsem, že budu mít až tolik zápasů.

Jak je to složité pro vaši dvojku Matěje Hráška?
Určitě to pro něj není jednoduché, ani já bych z toho na jeho místě nebyl úplně nadšený. Máme ale s Matějem super vztah. On mě podporuje, já podporuju jeho a zároveň se na tréninku burcujeme k lepším výkonům.

Svědčí vám být opravdu každý zápas v brance? Zvládáte to, aniž byste někdy cítil únavu?
Zatím musím zaklepat, že to zvládám. Unavený nejsem a jsem rád, že aspoň nevypadnu ze zápasového módu a nastavení. Když každý týden chytám dva zápasy, tak se pořád udržuju v koncentraci na svůj výkon. Daleko horší je vracet se třeba po vánočních prázdninách, kdy jsme neměli žádný zápas. Pro gólmana je daleko těžší dostat se zpátky do těch kolejí a navázat na výkony, které předváděl před pauzou.

Takže jste si nikdy neřekl, že už byste si dal radši odpočinek a sledoval zápas jen ze střídačky?
To ne. Já jsem nadšený z každého zápasu, na každý se hrozně těším. Kolikrát mám ale v týdnu i osm tréninků na ledě, k tomu ty dva zápasy, a potom už únavu občas cítím. Pokud jsem ale kvůli tomu někdy vynechal trénink, tak jsem byl druhý den zase o to daleko víc připravený a měl do toho úplně jinou chuť. Při zápase jsem si určitě nikdy neřekl, že bych si chtěl dát pauzu a nechtěl chytat.

Váš tým neprožívá snadnou sezonu, hraje spodní nadstavbovou skupinu. Když se přitom řekne „liberecká akademie“, čekají se útoky na medaile, ač v mládeži samozřejmě nejsou výsledkové cíle na prvním místě. Jak berete, že jste nepostoupili?
Já si myslím, že naše výkony měly vzestupnou tendenci. Ze začátku nám to trošku ujelo, ale pak jsme se výrazně zlepšovali. Pořád jsme v Liberci, jak jste říkal, takže ambice máme nejvyšší. V současné době se nám daří daleko víc, do druhé části jsme vstoupili mnohem lépe a doufáme, že do play off postoupíme.

Mohli byste tam potom překvapit? Nebo i jiné týmy ze spodní skupiny?
Já si myslím, že určitě. Nechci říct, že týmy zespodu budou podceňované, ale nebude se na ně koukat jako na favority. Myslím si, že s těmi výkony, jaké teď v zápasech předvádíme, bychom mohli hodně překvapit.

K tomu ale musíme doplnit jednu zásadní věc, a sice že hrajete s mladým týmem.
Podle mě máme jeden z nejmladších. Skok z deváté třídy je velký, nikdo z našeho ročníku 2008 ještě žádnou dvouročníkovou soutěž nehrál. Já to ale beru tak, že starší kluci nás vedou a jsou v pozici lídrů kabiny. V případě jakéhokoli problému to s nimi můžeme řešit a zaučují nás mladší do soutěže, což je jedině dobře. Teď si na to zvykneme, protože dál už nás čekají jenom víceročníkové soutěže.

Říkáte si, že i kdyby to letos nevyšlo, tak jde o velký vklad do příští sezony, kdy byste mohli patřit k nejlepším?
Ano, určitě. Máme ambice už na tuhle sezonu, ale naše liberecké 2009ky mají taky hodně silný ročník, vyhrály svoji skupinu. Myslím si, že příští rok budou ambice stejně vysoké jako letos.

Jste ale osobně smířený s tím, že ať se vám s postupem kariéry bude dařit sebevíc, tak svou naprosto dominantní pozici v brankovišti jen těžko udržíte?
Jasně. Já si vážím každého zápasu, který dostanu. Konkurence k hokeji patří a já ji beru jako dobrou věc. Vnímám to třeba u nás v juniorce, kde máme dva z nejlepších gólmanů v soutěži, kteří se navzájem táhnou. Taková konkurence je výborná jak pro gólmany, tak pro hráče v poli.

Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz