ELD: První je škola, pak až sport, říká talent Tomek. S Energií od léta neprohrál

Talentovaní mladíci ročníku 2008 za sebou čerstvě mají nástup na reprezentační scénu, většina z nich také do dorostenecké extraligy. Tam si o velkou pozornost říkají hráči Karlových Varů. Energie suverénně proplula zápasovou přípravou a ani v soutěži dosud neprohrála, což je rovněž zásluha průbojného útočníka Petra Tomka.

Jeho jméno už znají ti fanoušci, kteří v minulém ročníku sledovali soutěž devátých tříd. Petr Tomek skončil druhý v kanadském bodování nadstavbových skupin, v dresu brněnské Komety nastřádal během sezony dohromady 89 kanadských bodů za 46 gólů a 43 asistencí.

Teď už řádí v dorostu, ovšem v jiném dresu. Patří mezi lídry Karlových Varů, které se v úvodu soutěže jeví jako nejsilnější tým soutěže. Tomek má po sedmi startech na kontě pět gólů a deset asistencí, je tedy nejproduktivnějším hráčem věkové kategorie U16.

V dorostu Karlových Varů jste vyhráli všech třináct zápasů v přípravě a následně prvních sedm kol extraligy. To je neuvěřitelná bilance…
Je to hlavně tím, že na trénincích dřeme a máme v týmu ohromnou sílu. Máme silný útok, ale hodně gólů dáváme i díky tomu, že si můžeme dovolit víc útočit než bránit, protože máme vzadu dva fakt výborné gólmany.

Hrajete hodně aktivně?
Ano, máme hru hodně založenou na forčeku a bekčeku, abychom nedali soupeři prostor pro kombinaci a rozehrávku. Pomáhá nám i to, že jsme si výborně sedli jako parta.

Ve třetím soutěžním týdnu jste ale dvakrát vyhráli „až“ v prodloužení. Předvedli jste slabší výkony?
Myslím si, že to trošku slabší bylo, ale nebylo to úplně špatné. Asi se na nás ty týmy dobře připravily, ale s tím budeme muset do příště počítat. Je jasné, že teď se na nás každý bude chtít vytáhnout.

Počítáte s tím, že jednou musí přijít i porážka?
Takhle nepřemýšlíme. Ale i trenér nám říká, že jednou to prostě přijde a bude zápas, kdy se nám nebude dařit. Trefíme tyčky a tak… Snažíme se ale do každého zápasu jít s tím, že vyhrajeme a dáme co nejvíc gólů.

Čím to, že vám úvod v novém klubu tak vyšel?
Výborně jsme si sedli v lajně. Na začátku jsem v přípravě hrál s Vlastimilem Blažkem a Davidem Poizlem, vzadu s Kryštofem Dykem a Pavlem Kurkou. Jenomže teď se David zranil, tak jsem hrál s Vlastou a Michalem Kvášem. To nám taky funguje na výbornou.

Jaká je ve formaci vaše role?
Máme to dobré v tom, že se doplňujeme úplně ve všem. Každý má něco. Řekl bych, že mojí největší předností je tvorba hry, snažím se najít co nejlepší možnost pro spoluhráče, aby dali gól.

Loni v devítce jste ale měl víc gólů než asistencí.
Teď si myslím, že spíš ta áčka budou převažovat. Ale to je mi nějak jedno, hlavně když se bude dařit týmově.

Proč jste se vůbec rozhodl přestoupit z Komety do Varů?
Bylo to složité. Vary mi nabídly přestup už dva roky zpátky, takže mě měly na očích. Brno mi celý rok nedalo vědět, jestli se mnou počítají do budoucna. Komunikace trošičku vázla, ale nakonec jsme se i s rodiči rozhodli, že jsem ještě jeden rok zůstal doma a dojížděl do Brna, a teď už jsem natvrdo i se školou přešel do Varů.

V srpnu jste nechyběl u debutu reprezentační šestnáctky v Salcburku. Co jste si z něj odnesl?
Byla to obrovská zkušenost, mít na sobě poprvé dres se lvem. Myslím si, že našemu červenému týmu se dařilo. Měli jsme skvělou partu, všichni jsme se smáli a bavili, ale byly to čtyři náročné zápasy a obrovská zkušenost.

Věříte, že jste předvedl něco, co by vás mohlo posunout na další turnaje?
Myslím, že něco tam bylo. To, co jsem se učil celou minulou sezonu, jsem se tam snažil předvést.

Na sociálních sítích jsem viděl, že v mladších kategoriích jste několikrát předvedl fintu zvanou Michigan…
Jo, já jsem to dělal už dřív. Když se občas v zápasech ta možnost za brankou naskytla, tak jsem to zkusil. Ale teď v dorostu jsem to zatím neměl možnost zkusit. Počítám, že už na to nebude vůbec prostor, jedině když tam bude úplně volno.

Inspiroval vás i Adam Benák?
Ano. Adam Benák i Trevor Zegras z NHL.

A jaké vůbec máte hokejové vzory?
Connora McDavida a Connora Bedarda. U McDavida se mi líbí jeho rychlost a obrovský přehled o hře. Spoluhráče motivuje a hráči kolem něj cítí, že můžou udělat chybu. U Bedarda se mi líbí dravost a střela.

Co byste chtěl zkusit v příštích letech?
Zatím to mám tak, že bych určitě ve Varech ještě dva roky zůstal, protože je to tady rozvojově na vysoké úrovni. A potom uvidím, co bude dál. Přemýšlím, že bych si zahrál univerzitní ligu v Americe.

Chtěl byste skloubit sport se školou?
Jo jo. Já to mám už od úplného začátku i s rodiči založené tak, že první je vždycky škola, potom až sport. Kdyby se to takhle dalo skloubit, tak by to bylo úplně nejlepší.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej