ELJ: Culek prožívá životní týdny. Nikdy by mě to nenapadlo, přiznává bek Sparty

Řekli byste, že od sbírání bodů jsou útočníci? Ano, jenže… V první čtyřce kanadského bodování vyšší nadstavbové skupiny DHL extraligy juniorů teď figurují dva obránci. Z jednoho týmu. A dokonce z jedné formace! Oliver Samson s Ondřejem Culkem prožívají fantastické období a i díky nim Sparta vévodí extralize.

V Samsonově podání to není až tak velké překvapení. Navrátilec ze Švédska byl produktivní už v základní části, celkově vévodí statistikám obránců v soutěži s velkým náskokem. Vedle něj ale „vyrostl“ Spartě další žolík – Ondřej Culek.

Liberecký odchovanec, jenž do hlavního města zamířil teprve před letošní sezonou, si v základní skupině připsal jen pět bodů. Zato v nadstavbě už osmnáct! Během pár týdnů tak devatenáctiletý pravák překonal svá čísla z necelé stovky předešlých startů v juniorské extralize.

Ondřeji, čím to, že se vám najednou tak skvěle daří?
Je to hezké. Chtěl bych hlavně poděkovat trenérům, kteří mi dali důvěru a dostávám od nich tolik prostoru na ledě, kolik dostávám. Cítím se na ledě líp než loni, kdy jsme v Liberci jako tým neměli dobré výsledky. Teď když se nám daří týmově, což je to nejdůležitější, tak se potom daří i jednotlivcům.

Váš obranný pár s Oliverem Samsonem má víc bodů než většina útočných formací v soutěži…
Vždycky si z nás gólmani dělají srandu, že na ledě hraje pět útočníků a v obraně nikdo není. Docela to schytáváme (směje se). Osobně ale na statistiky nekoukám.

Bývá přitom zvykem, že pokud jeden obránce hraje hodně útočně, tak k sobě má defenzivnějšího spoluhráče.
My si vždycky říkáme, že se budeme zajišťovat. Samozřejmě když jeden jede dopředu, tak ten druhý většinou zůstává vzadu. Už se nám ale taky v zápase párkrát stalo, že jsme byli dva před bránou, nebo i za bránou, nebo jsme dokonce jeli dva na jednoho.

Vyplývá to z pokynů trenérů? Dávají vám prostor, abyste hodně tvořili a útočili?
Většinou když jsme v útočném pásmu, máme dostávat puky na bránu, o což se snažíme. Hlavně v přesilovce máme všechno střílet na bránu, žádné kombinace nebo krosové přihrávky přes pásmo. Většinou se snažíme fakt jenom střílet, takové pokyny máme z lavičky.

Určitě vám hodně pomohlo uvolnění nálady po postupu, viďte?
Stoprocentně. V týmu je úplně jiná atmosféra. Na začátku sezony jsme byli osmí ve skupině a teď jsme první v celé soutěži…

Je to zajímavé, že některé týmy postup těsně nevybojovaly a teď mají záchranářské starosti. Vy jste ho o gól uhájili a jste na špici. Opravdu tolik dělá hlava a sebevědomí?
Asi bych řekl, že ano. Když jsme šli do prvního zápasu, tak na nás trenéři nevyvíjeli takový tlak, jako kdybychom museli něco dohánět ve druhé části poražených. Play off máme zajištěné. Řekli nám, ať ze sebe vydáme to nejlepší, že si zasloužíme ten ice time, který tady máme. Většinou hrajeme na patnáct lidí, takže prostoru na ledě dostáváme opravdu hodně.

Líbí se vám týmové výkony? Určitě už myslíte i na play off, abyste v něm znovu došli co nejdál.
Musím říct, že v nadstavbě hrajeme fakt dobře. Akorát jediné mínus je, že v posledních zápasech jsme inkasovali hodně gólů. Zase na druhou stranu jsme jich hodně dali, ale určitě bychom to měli omezit. Pět gólů na zápas je fakt hodně.

Teď míříte k výhře 12:5 nad Libercem. Takové výsledky člověk vídá v žácích, ale v juniorech opravdu ne. Co se dělo?
Už od začátku to byl hodně divoký zápas. Po dvaceti vteřinách jsme prohrávali, asi za minutu jsme srovnali. Nevím… Táta se byl podívat a říkal, že to bylo bez obran, všichni hráči na obou stranách útočili. Po první třetině za stavu 4:3 jsme si řekli, že už takhle nemůžeme dál fasovat. Pak jsme zápas kontrolovali, hráli dobře dozadu a dali hezké góly.

Jak si zápasy proti Liberci vůbec užíváte?
Je to pro mě zpestření, protože tam všechny kluky znám. Před zápasem probíhají hecovačky, voláme si… Hodně si zápasy proti nim užívám.

Co vás vůbec vedlo k přestupu do Sparty?
Loni jsme měli nevydařenou sezonu, skončili jsme dvanáctí ze čtrnácti. Já už jsem byl ten ročník, co měl po maturitě, a chtěl jsem na vysokou školu do Prahy. Tím ta inciativa vznikla. Už jsem měl jít do Sparty v dorostu, ale to nějak nevyšlo, protože jsem chtěl dodělat školu.

Teď se tedy na studium hodně soustředíte?
Ono je to složitější, protože nakonec jsem na škole v Liberci (usmívá se). Jsem na Ekonomické fakultě Technické univerzity. Snažím se studiu věnovat, ale není to snadné. Máme těžkou matiku, která mi moc nejde, protože ta vysokoškolská je opravdu hodně náročná. Uvidím, jak to půjde hokejově, a případně bych plánoval změnu školy.

Když najednou vidíte, jak se vám daří, tak si v hokejové cestě víc věříte?
To určitě. Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít takový rok. Ani na začátku sezony, kdy jsem měl pomalý rozjezd. Kdyby mi někdo řekl, že se mi v lednu bude takhle dařit, tak si budu ťukat na čelo, že je blázen.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej