ELJ: „Stříbrný hoch“ Chludil vyměnil Prahu za Brno. Pro MS udělám maximum, říká

Uplynulé měsíce byly pro sedmnáctiletého útočníka Dannyho Chludila pěkně pestré a náročné. Poprvé se uchytil v české reprezentaci a nakonec jako nejméně zkušený člen kádru slavil stříbro na Hlinka Gretzky Cupu. Mezitím si ale také zvykal na nové klubové angažmá, když z pražské Slavie přestoupil do brněnské Komety.

Šlo o logický krok vzhledem k tomu, že Slavii se na jaře nepodařilo vrátit do juniorské extraligy. Chludil tak hledal angažmá v nejvyšší soutěži. Našel ho v klubu, jehož juniorka se na začátku nové sezony jeví velmi zajímavě: Kometa pod novým trenérem Karlem Beranem postavila silný kádr, z prvních osmi zápasů vyhrála šest a prohání vedoucí Třinec.

Přispěl k tomu právě i Danny Chludil. V novém týmu stihl za prvních šest duelů vstřelit šest branek. „Jsme hodně spokojení. Ze začátku to trochu pokulhávalo, ale podle mě pořád zvyšujeme výkony a hrajeme líp a líp. Myslím si, že máme hodně kvalitní útoky, všechny čtyři umí dát góly. To je vidět i na bodech, které jsou hodně rozprostřené,“ ocenil Chludil.

Porazili jste už i vedoucí Třinec. Dokonce s nulou…
Hráli jsme hodně týmově, nedělali jsme zbytečné věci a hráli jsme vyspělý hokej. Podle mě jsme to urvali tím, ještě navíc s nulou.

Vy jste se šesti góly nejlepším střelcem týmu. To je pěkný start do nového angažmá.
Jo jo, start se mi povedl, cítím se tady dobře. Byla to pro mě velká změna. Ze začátku jsem se s nikým moc nebavil, ale pak si to s klukama sedlo.

Na trase Praha – Brno člověk moc přestupů nevidí. Proč jste se tak rozhodl?
Rozhodl jsem se, protože jsem od Komety cítil největší zájem z týmů, kam jsem mohl jít. Mám odsud i rodinu, takže tady normálně bydlím na baráku a nemusím být na intru.

Ale na Slavii jste vyrůstal, ne?
Ano, odmala. Já jsem se tam i narodil.

Takže se cítíte být Pražákem?
To ano, víc se cítím jako Pražák.

To jste musel od spoluhráčů v kabině schytat.
Ne ne. Čekal jsem to, ale málokdy něco takového přijde (směje se).

Ve chvíli, kdy juniorka Slavie nepostoupila do extraligy, jste měl jasno, že chcete jinam?
Bylo to tak. Ještě se řešily jiné možnosti, abych byl pořád slávistický, ale přišlo mi lepší být v nějakém týmu napevno a nependlovat někam na hostování.

Zahraničí pro vás ve hře nebylo?
Zámoří určitě ne, to jsme si řekli, že asi nebude varianta pro mě a můj styl. Řešili jsme Skandinávii, ale nakonec jsme se rozhodli, že tady ještě zůstanu.

Jak to myslíte, pro váš styl?
Jsou tam už hodně vyspělí kluci. Já jsem dospíval později a moc mi nevoní hra do těla. Z dorostu by to tam byl velký skok. Řekl bych, že kluci, kteří tady v Česku už hráli juniorku, to mají lepší a mohou jít o krok výš.

Vy jste těch kroků dost udělal v letošním kalendářním roce. V dubnu jste debutoval v reprezentaci…
Já jsem dělal progres krůček po krůčku a pak si toho naštěstí všimli i trenéři v reprezentaci. Dostal jsem šanci a zatím se držím.

První šance přišla v zápasech proti Mannheimu, kam vás jela řada nováčků. Jenom vy jste se ale udržel do Hlinka Gretzky Cupu. Čekal jste to?
Nečekal jsem, že se tam uchytím až tolik, do osmnáctky. Když jsem tam ale přijel a viděl ostatní kluky, po prvním zápase jsem si věřil, že bych se mohl dostat dál.

Na Hlinkovi jste si moc nezahrál, ale na dalších akcích bude víc místa pro hráče, kteří zůstali doma. To máte určitě na paměti.
Je to tak. Mám jako cíl se znovu probojovat do reprezentace a doufám, že dostanu větší šanci.

Vzpomínky na Břeclav jsou i tak krásné, ne?
Bylo to super! Celkem se všemi kempy a Švýcarskem jsme byli s klukama dohromady snad tři týdny. Vzpomínám na to fakt hezky. Byli jsme super parta a vždycky jsem se těšil do zápasu, i když jsem věděl, že si moc nezahraju.

Teď budete pomýšlet na mistrovství světa?
Jo, to mám určitě jako jeden z cílů. Ještě je to daleko. Ale jasně, že budu dělat maximum pro to, abych se tam dostal.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej; Markéta Křížová, hc-kometa.cz