Hokejbal na zlepšení nálady i kondice. Běhám všude, směje se šampion Daníček
K hokeji se Marek Daníček dostal přes hokejbal a na své začátky stále nezapomíná. Hokejbalem si každoročně zpestřuje letní přípravu, letos se mu s míčkem obzvlášť dařilo a mohl si tak napravit dojem po nepříliš vydařené hokejové sezoně s dorostem kladenských Rytířů. Nejprve Daníček s hokejbalovým dorostem Kladna obhájil republikové zlato, následně se stal mistrem světa v kategorii U18.
Marku, jaká byla vaše sezona ve všech ohledech?
Hokejová sezona nebyla úplně úspěšná, protože jsme se nedostali ani do play off, což mě mrzí. Po hokejbalové stránce to byla ale moje nejlepší sezona, kterou jsem kdy měl. Škoda, že jsme nedosáhli na placku s juniorkou, ale tak snad to dopadne příště.
S hokejbalovým dorostem Kladna jste ale vyhráli republikový titul, prvenství jste navíc obhájili…
Je to něco neuvěřitelného. Já jsem si nikdy nedokázal představit, že bychom to mohli obhájit. Už jenom proto, že minulý rok jsme měli kvalitnější tým než teď. Můžu si dovolit říct, že tento rok byl hlavním favoritem Beroun. Bohužel ale vypadl v semifinále proti Ústí. Říkám bohužel, protože jsem si proti nim chtěl to finále hrozně zahrát. Nicméně mít dvě zlata je neuvěřitelné.
Takže jste si hokejbalem spravil chuť po nepříliš vydařené hokejové sezoně?
Já mám hokejbal jako doplnění k hokeji a určitě mi to spravilo chuť. Už jen proto, že parta na hokejbale je neuvěřitelná. Ta chemie je úžasná a vlastně mi to spraví chuť a náladu vždycky, i když je to trénink, nebo třeba nemůžu hrát a jdu se jenom podívat.
Když je pro vás hokejbal jako doplněk, jak jste se k němu dostal?
Já jsem hokejbal hrál dřív než hokej. Nevěděl jsem, že budu hokej někdy hrát, protože mamka ani nechtěla, abych s ním začal. Naštěstí pak měla kamaráda, který mě k němu dostal a i osm nebo devět let byl můj trenér. Mluvím o Radku Aschenbrennerovi, patří mu můj velký dík. Teď mám hokejbal jako doplnění k hokeji, abych se po konci sezony nenudil.
Stíhal jste teď po hokejové sezoně hokejbal bez problémů, nebo jste musel něco přizpůsobit?
Do hokejové letní přípravy mi hokejbal docela dost zasahoval. Já jsem ji absolvoval na Spartě, kde byly tréninky od pondělí do pátku. Domluvil jsem se ale, že budu chodit jen pondělí až čtvrtek, protože v pátek jsem musel chodit na tréninky hokejbalu, kde jsme zrovna měli play off juniorky a přípravu na dorost. Pak jsem ještě musel chodit zvlášť kvůli reprezentaci, abych nevypadl z tempa při hře s míčkem.
Hokejbal ale musí být jako kondiční příprava dobrý, ne?
Pomáhá mi to hlavně v běhu. V juniorské soutěži jsem měl jeden z nejlepších běžeckých výkonů, za což vděčím právě hokejbalu. Tam běhám všude.
Když už jste zmínil reprezentaci, zúčastnil jste se juniorského mistrovství světa. Jaké z vašeho pohledu bylo?
Ze začátku se nám to vůbec nepovedlo. My jsme si sice řekli, že musíme hrát hlavně dozadu, ale to se nám vůbec nedařilo. Prohráli jsme dva zápasy, něco jsme si s kluky řekli, sedli jsme si s trenéry. Změnili jsme taktiku, sestavu a druhý den už jsme na to přišli. Bylo to lepší. Myslím si, že potom už jsme se vezli.
Dostali jste při řešení slovo i vy hráči?
Ano, hlavní slovo měl kapitán, ale svoje si k tomu doplnili i ostatní kluci. Řekli jsme si, co by se nám líbilo, a co by se nám naopak nelíbilo. Trenér k tomu taky něco řekl, podle mě k tomu i přihlédl a naštěstí to dopadlo dobře.
Jak se vám akce v Liberci celkově líbila?
Bylo to úžasné. Atmosféra byla skvělá, jen mě trošku mrzí, že jsme si nemohli zahrát v Home Credit Areně. Ale bohužel. Jinak to byla opravdu úžasná akce. Všechno bylo skvěle uspořádané a budu na to vzpomínat jenom v pozitivním.
A co po individuální stránce? Držel jste se na špici statistik…
Je to tak, ale já se spíše koukám na týmové statistiky. Individuální jsou v tomto případě druhořadé, na druhém konci. Jsem rád, že se to povedlo hlavně týmově.
Máte nějaký silný zážitek, na který budete vzpomínat?
Já bych řekl, že takovým silným momentem bylo, když jsme šli před semifinále s kluky posedět, pokecat, přišel za námi i pan trenér. Myslím si, že nás to trošku stmelilo. Druhý den jsme vyhráli semifinále, holky ho bohužel prohrály, ale potom jsme se zase všichni společně potkali. Měli jsme tak opravdu skvělou partu, kolektiv byl úžasný. To bylo na turnaji nejlepší.
V kategorii U18 jste se dostali až do finále a proti Slovensku získali zlato. Jaký to byl zápas?
Já si myslím, že to byl nejlepší zápas na celém mistrovství. Hrálo se nahoru dolů, padaly góly, mělo to všechno. A navíc to dopadlo dobře pro nás.
Jaké byly vaše pocity po výhře?
Pocity to byly neuvěřitelné. Ještě ten den jsem vůbec nechápal, že jsme vyhráli mistrovství světa. Uvědomil jsem si to až den potom. Oslavili jsme to tak, že jsme přišli do kabiny, kde asi probíhaly ty největší oslavy. Někteří kluci pak bohužel museli hned odjet domů, včetně mě, protože jsem druhý den odlétal na dovolenou. Ostatní kluci si ještě vyšlápli, potom jeli do Prahy a slavili tam.
Na začátku jste mluvil o hokejové Spartě, kde nově působíte. Jak jste se do týmu dostal?
Už minulou sezonu jsem měl jít do Hradce Králové, akorát jsem si to na poslední chvíli rozmyslel a zůstal na Kladně. Myslím si, že mi to hodně pomohlo. Náš trenér pan Hořava nás hodně posunul. Bohužel pan Kopecký se během sezony zranil a už náš na konci nemohl trénovat, takže nás měl pan Hořava sám. Do Sparty jsem se dostal tak, že mi to nabídl můj agent. Sparta měla zájem, dostal jsem lepší podmínky a chuť přestoupit zrovna tam. Snad s nimi co nejdřív podepíšu smlouvu.
Z jakého důvodu jste si loni přestup rozmyslel?
Hlavním důvodem byl intr a škola. Co si budeme, na intr se mi úplně nechtělo. Ale jsem opravdu rád, že jsem na Kladně zůstal. Měl jsem tady větší ice time, hrál jsem přesilovky, oslabení, prostě všechno a byl jsem na tom dobře i bodově. Dostal jsem šanci i v juniorce, za všechno jsem hrozně rád.
Cítíte, že teď už nastal ten čas odejít jinam?
Určitě, protože na Kladně bohužel není juniorská extraliga. Kdyby tady byla, tak možná ještě zůstanu.
Jaké jsou zatím vaše dojmy po letní přípravě?
Hlavní dík patří Martinu Kejmarovi, který se mnou za letní přípravu udělal velký kus práce. Když jsem na jejím začátku vyšel z Kladna, tak jsem byl opravdu takový, že jsem nic neuměl. Měl jsem hroznou techniku, on mě zvedl právě v oblasti posilovny. Díky tomu se cítím lépe, připadá mi, že jsem svalnatější.
Co od sezony očekáváte?
Určitě to bude nová výzva. Kluci budou i o tři až čtyři roky starší než já. Bude to silovější, což znamená, že musím víc nabrat, protože jsem oproti ostatním klukům tam hrozně hubený. Uvidíme, jak se to podaří. Snad co nejlíp.
Úvodní foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz