.jpg/w2400h2400t1712141231.webp)
Nemohl jsem tomu věřit, říká Felcman o draftu. Jak mu šlo vaření a co Bedard?
Pomyslný titul největšího českého překvapení letošního draftu si vysloužil Jiří Felcman. Útočníkovi švýcarského Langnau prakticky nikdo nepredikoval umístění v elitní stovce, přesto si ho z 93. pozice vybralo Chicago. Hned druhý den odletěl na jeho kemp, kde si užil i pár netradičních akcí.
Jirko, jste nadšený z toho, co se kolem vás od začátku července točí?
Je to něco nového a je toho dost. Ale ostatní kluci toho mají ještě víc než já. Samozřejmě jsem rád, že mě draftovali. Přijde mi, že teď všechno míří správným směrem.
Žebříčky a odhady před draftem vám přitom tak vysokou pozici vůbec nepředpovídaly. Překvapila i vás samotného?
Překvapila. Spíš jsem čekal, že budu draftovaný až někde ke konci. Nebo že nebudu vůbec a nechají to na příští sezonu.
Jak jste draft sledoval?
Přes internet, byl jsem doma a sledoval to s bráchou.
Vybavíte si první chvilky, když se tam objevilo vaše jméno?
Když jsem to viděl, nemohl jsem moc věřit tomu, že jsem byl takhle vysoko draftovaný. Chvilku jsem na to koukal. Pak mi volali z Chicaga a ptali se mě, jestli můžu přijet na development kemp, tak jsem musel volat agentovi a trenérům. Ti mě pustili.
Měl jste od Blackhawks náznaky, že by po vás mohli sáhnout?
Párkrát za mnou přijeli. Říkali, že se uvidí a že to možná nechají na příští rok, když teď budu ještě jednu sezonu zůstávat ve Švýcarsku.
Vzali si i Marcela Marcela a taky dva Slováky. Je to náhoda?
To vůbec nedokážu odhadnout. S Marcelem jsme si po draftu psali, jestli tam pojedeme a jak to bude vypadat. Doteď jsme se spolu neznali.
Co všechno jste na development kempu zažili?
Přijel jsem, dali nám oblečení a rozpis, co se bude dít. První den jsme měli ráno testy, potom byl každé dopoledne nějaký trénink. Odpoledne jsme měli jiné aktivity. První den jsme šli vařit, druhý den jeli na baseball, třetí se dívat na jednu komedii. Čtvrtý den jsme se byli projet městem na lodi a pátý jsme šli hrát florbal s dětmi ze školy. Poslední den jsme měli rozhovory s trenéry a jeli domů.
Letos se dost probíralo téma, jak různě ladí organizace NHL své kempy. Někdo měl i modelové zápasy, někdo vůbec nešel na led. Měli jste to vy laděné „do pohody“, spíš jako společenskou akci?
Jo, tak by se to dalo říct. Ani jsme nebyli na ledě, takže jsme většinu času trávili spolu právě na různých akcích.
Viděl jsem fotky z vaření. To mi řekněte, jak probíhalo…
Byli jsme rozdělení do týmů. Všichni jsme dostali stejný recept, postupně nám říkali, jak přesně se to má dělat. Každý tým si to ale vařil sám.
A jak se to povedlo vašemu týmu?
Moc dobře ne (usmívá se). Skončili jsme předposlední.
Vy osobně si s vařením tykáte?
Já zatím moc nevařím, protože jsem doteď bydlel v rodině, kde mi vyvářeli. Teď ale budu bydlet v bytě s dalšími hokejisty, spoluhráči, takže už vařit budu. Něco jsem se už naučil, mamka i prarodiče mi dávali nějaké tipy. Snad to zvládnu.
Když člověk sledoval různé příspěvky na sociálních sítích, vždycky byl na prvním místě vidět Connor Bedard. Měl jste opravdu pocit, že se ten „blázinec“ točil kolem něj?
Točil se kolem všech, ale je pravda, že většina fanoušků se chce vidět a vyfotit s Bedardem. My jsme se ale taky podepisovali.
Popovídali jste si spolu? Poznal jste ho osobně?
Moc jsme si nepovídali. Je ale hodně společenský, se všemi si rád udělá fotku a podobně. Mimo led mi přijde jako takový normální kluk.
Říkáte, že ve Švýcarsku budete ještě pokračovat. Berete to jako pravou variantu pro svůj rozvoj?
Ano, ale teď doufám, že dostanu šanci i v A-týmu, abych mohl začít hrát s chlapama. Nebo aspoň trénovat. Myslím, že to může být pro můj rozvoj dobré.
Jak vůbec vypadá švýcarská juniorka? Na prvoročáka jste se v uplynulém ročníku prosazoval solidně.
Řekl bych, že je dost podobná té české, možná ještě trochu rychlejší. Jak teď v Česku budou nastupovat overage hráči, tak ve Švýcarsku hrají v každém týmu dva tři starší kluci, kteří mají víc zkušeností. Proti nim pak bylo těžší hrát. Hlavně v play off, když si týmy stáhly kluky, co hráli celý rok ve druhé nejvyšší soutěži za chlapy. To bylo poznat.
Kam jste to dotáhli?
Ve dvacítce jsme skončili třetí.
A v čem jste se vy nejvíc posunul?
Trochu jsem zlepšil bruslení, ale fakt mám hodně na čem pracovat. Střelu jsem taky zlepšil a celkově tlak na bránu, musím se tlačit do šancí.
Bavili jste se s Chicagem o dalších vyhlídkách?
Po tom roce se uvidí. Zase přijedu na development kemp a tam se domluvíme, jak dál. NHL bych si určitě chtěl zahrát, ale těžko říct, v jak blízké nebo daleké budoucnosti by to mělo být.
Nemáte teď sen ťuknout si to s Bedardem?
Určitě bych si s ním chtěl zahrát (usmívá se). Ale nevím, jestli se mi podaří do NHL probojovat.