U20: Placka je pro celé Česko, užívali si Šalé s Kulichem

Společně působili v mládežnických reprezentacích několik let. Po začátku turnaje je sice trenéři roztrhli, ale do boje o bronz nastoupili znovu ve stejné formaci. I když se prohrávalo, byly to právě opory Jiří Kulich a Eduard Šalé, které nakoply národní tým k otočce v samotném závěru.

Tři obdržené góly v prostřední části srazily sebevědomí národního týmu, ale rozhodně ještě nebyl konec. „Tam byly dva rychlé góly potom, co jsme srovnali na 2:2. To nás celkem složilo, ale jsme rádi, že jsme toho nedostali ještě víc, protože jsme byli zlomení. Něco jsme si k tomu v kabině řekli. Ti, co tu hráli minulý rok, měli slovo,“ popisoval dění v kabině Eduard Šalé.

„Bavili jsme se o tom v kabině, že tomu pořád musíme věřit. Klukům jsem řekl větu, že jsme trošku unavení, ale odpověděli mi, že nejsou. Říkali jsme, že musíme všechno pálit na bránu, a to jsme udělali. Dali jsme gól, to nás nakoplo. Hra už byla naše,“ věřil po trefě v přesilovce Jiří Kulich.

Co se ale ve hře změnilo? „Byli jsme na střídačce s prominutím chcíplí. To tak nemohlo být, takže jsem klukům něco řekl, abychom pořád věřili. Jak vidíte, může se stát cokoliv. Dali jsme pět gólů za třetinu a je to naše,“ smál se po kanonádě český kapitán a dodal: „Jsou to taky jen lidi a gól je položí.“

„Konečně to tam padlo, ale vůbec nezáleží, jestli jsem já dal ty důležité góly. Důležité je, co máme tady,“ ťukal Kulich na medaili. „To je pro celé Česko. Nejkrásnější pocit, jak ukončit juniorskou kariéru. Jsem strašně rád za náš tým,“ pokračoval.

Intenzitu oslav a emocí dokazovala i rána, kterou měl Eduard Šalé na bradě. „To je z dneška z oslav. Jak jsme dali gól, když jsem nahrával Kuldovi, někdo tam jel, zvedaly se ruce a dostal jsem hokejkou do brady. Nic velkého, asi jen dva stehy,“ smál se.

Když se situace uklidnila, oba zkušení borci se pustili do hodnocení celého šampionátu. „Zlomilo se to, jak jsme hráli s Kanadou. Tam jsme se semkli. Únava šla znát, ale tím, jak jsme dávali góly, jsme to necítili,“ popisoval Šalé.

„Bylo to těžké, ale všichni jsme splnili tu roli, kterou jsme měli. Od prvního zápasu, který se nám nepovedl, jsme si řekli, co a jak dál, abychom byli úspěšní. Všichni jsme to pochopili. Dokážeme hrát s každým a teď máme placku,“ přidal se Jiří Kulich.

A kam dál povedou kroky českého kapitána? „To nedokážu říct. Máme třetí místo, jdeme to pořádně oslavit a uvidí se,“ přiznal upřímně.

V reprezentačních výběrech to spolu táhli Šalé s Kulichem už několik let. Po začátku turnaje sice byli od sebe odtrženi, ale na poslední duel se znovu sešli v první útočné formaci. „Je to krásné, s kluky jsme se o tom bavili hned po semifinále, že by bylo pěkné si poslední mládežnický turnaj odehrát spolu, když jsme to táhli od osmnáctek. Ráno před zápasem nám to řekl trenér, takže jsme byli rádi a užili jsme si to,“ smál se Šalé.