Ženy: Jsem pro hru do těla, říká Mrázová. Jak to vypadá v zámoří?

Liberecká zastávka WEHT nabídla spoustu skvělých okamžiků. Dění celého uplynulého týdne zhodnotila stálice národního týmu Kateřina Mrázová. Česká útočnice se mimo jiné rozpovídala také o nově vzniklé zámořské soutěži či o postavení ženského hokeje ve společnosti.

Kateřino, jak byste uplynulý liberecký turnaj zhodnotila?

Byla to pro nás těžká zkouška, protože jsme hrály čtyři zápasy za stejný počet dní. Jsem ale pyšná na všechny, protože jsme to tady odmakaly a můžeme říct, že jsme dobře připravené.

Jak se vám v Liberci líbilo?

Musím říct, že místní stadion má výborné podmínky. Mockrát děkujeme Liberci za možnost si tady zahrát. Moc času na projití města jsme neměly, takže to mi ani nepřísluší hodnotit. Když to teda budu brát jenom z pohledu zimáku, tak mají opravdu perfektní zázemí a laťka je nastavená vysoko.

Věříte, že se po téhle zkušenosti ještě někdy WEHT do Česka vrátí?

Upřímně nevím, jaký je plán na další sezóny, ale když vezmu v potaz divácké rekordy, tak je to pro ženský hokej opravdu skvělé. Je super vidět, že lidi chodí a mají o to zájem. My pevně doufáme, že se to bude postupně ještě zlepšovat, moc si té podpory vážíme. Pokud by se povedla i další zastávka na českém území, tak budu jedině ráda. Hraní před domácími fanoušky si všechny moc užíváme.

Jak vlastně vnímáte postavení ženského hokeje ve společnosti?

Jsme pořád hodně na začátku. Takový ten pomyslný „boom“ jsme zažily po první kvalifikaci a olympiádě. Potřebovaly jsme nějaký úspěch, abychom se dostaly více na oči. Jsem ráda, že už se dostáváme častěji i do médií. Pořád máme ale na čem pracovat.

Vás teď čeká finále sezóny, respektive té reprezentační, protože MS klepe na dveře. Jak se na něj budete připravovat?

Příprava probíhá tak nějak celoročně. Základem pro mě je odjet trénink na 100 % a dobře se připravit na jednotlivé zápasy. Snažím se hlavně zůstat zdravá, protože tím, jak se rozjela PWHL, tak je těch utkání teď velké množství. V únoru nás s Ottawou čeká kolem 15 zápasů, takže to pro mě bude náročnější oproti předchozím rokům.

Pojďme se teď společně trochu vrátit v čase. Mohla byste popsat, jak probíhal draft do PWHL?

Na první draft se mohl přihlásit každý bez ohledu na to, kde hraje. Ještě před ním se vybrala skupina trenérů, kteří rozřadili všechny přihlášené hráčky podle kvality, v podstatě je oznámkovali. Pak už bylo na samotných týmech, aby vyhodnotily, kdo jim nejlépe zapadá do koncepce. Jak bude vypadat příští draft, o tom zatím nejsou informace.

Sezónu jste začala ve Švédsku a pak jste se v prosinci přesunula zpět do Kanady na start ligy. Jaké vnímáte rozdíly mezi těmito soutěžemi?

Musím říct, že nově vzniklá PWHL je mnohem rychlejší. Teď na začátku nás nechali hrát hodně do těla, což je pro ženský hokej neskutečný pokrok. Myslím si, že si to všechny užíváme. Je tam obrovská kvalita, protože se každý den můžete měřit s holkami z kanadského a amerického národního týmu. Ta liga má, i vlivem toho, že není rozházená po celé Severní Americe, obrovskou kvalitu ve všech aspektech hry.

Byla byste tedy pro, aby byl ženský hokej více kontaktní?

Určitě, já s tím souhlasím. První krůčky pro tohle začalo dělat Švédsko a teďka i zámořská soutěž. Já si osobně myslím, že to může posunu hry jenom prospět. Je v tom teď poměrně zmatek, protože mnohdy nevíte, kdy můžete hrát do těla a kdy už zase ne. Myslím si, že by hra rameno na rameno u mantinelu tomu rozvoji jedině prospěla.

Jaké pocity jste prožívala, když jste poprvé nastoupila za Ottawu?

Já jsem si to neskutečně užila, přišla se totiž podívat plná hala. Byl to obrovský zážitek s parádní diváckou kulisou. Nejlepší pro nás je, že ti lidé chodí dál a máme pravidelně vyprodáno. V prvním duelu bylo vidět, že se na ten start připravili, všechno bylo totiž vyřešené do detailu.

Pro vás byl ten začátek asi o něco jednodušší, když jste v týmu s Anetou Tejralovou.

S Tejroškou si to tam neskutečně užíváme. Je super, že jsem mohla jít do nového týmu s někým, koho znám. My teda celkově máme ten tým hodně evropský. Působí u nás Maďarka s Němkou, dokonce máme v týmu i Japonku. Ten kádr je ve výsledku hodně různorodý, což je fajn.

Vy jste svěřenkou Carly MacLeodové jak v národním týmu, tak v Ottawě. Vnímáte nějaké rozdíly mezi jejím trénováním?

Je to hodně podobné. Na klubové úrovní má víc času, takže s náma piluje více detailů a děláme to třeba déle. V reprezentanci toho času není tolik, takže se o taktice spíše bavíme a na praktickou zkoušku máme pouze několik tréninků. To je asi ten hlavní rozdíl, který bych vypíchla, jinak ten styl je více méně stejný.

Věříte, že se PWHL bude rozšiřovat o další týmy?

Já si myslím, že ano. Bude to ale chvíli trvat. Pokud bych měla říct nějaké datum, tak teoreticky za dva roky po olympiádě by se to nabízelo. Teď to bylo celé takové na rychlo a bude se muset poladit několik detailů, ale určitě to může mít skvělou budoucnost.

Jaké šance dáváte mladým českým holkám na příštích draftech, jmenovitě třeba Tereze Plosové nebo Adéle Šapovalivové?

Holky mají skvělý potenciál. Jsou mladé a mají výborně našlápnuto. Já jsem za ně hrozně ráda, protože vznikem téhle ligy se jim otevírá spousta možností a budou si moct vybrat. Když nepřestanou pracovat, tak si dovolím tvrdit, že mají obrovskou šanci na tom draftu uspět.

Dalo by se říct, že jim vyšlapáváte cestičku?

Tak trochu ano. Já už teda nepatřím mezi nejmladší, ale jsem ráda, že konečně takováhle liga vznikla. Návrhy a podobné projekty tu byly už déle, takže jsem ráda, že se to konečně dotáhlo. Mám ohromnou radost, že můžu být u vzniku a tvořit historii. Na druhou stranu bych si přála, abych byla mladší a šanci mohla dostat dřív. Moc se těším na další české průkopnice.