V organizaci Ilves je to super, dobře se o mě starají a je tu se mnou pár českých kluků, se kterými si můžu povídat. Máme tu vlastně trochu českou kolonii. První rok mi hodně pomohl brácha a i na začátku druhé sezóny jsme spolu zažili hodně legrace. Na druhou stranu jsem viděl, že mu prospělo, že šel domů do Brna. Úplně ožil, zlepšil se.

Je tu zima, což se mi vůbec nelíbí. No, mám rád léto a šel jsem hrát do Finska... (směje se). Lidé jsou příjemní, ale někteří trochu studení. Říká se, že Finsko je nejšťastnější země na světě, ale nevím, musím se jich na to zeptat. Možná to jen tak nedávají najevo. Češi jsou upovídanější, proto jsem taky rád, když můžu jet na repre.

Finštině jsem se věnoval, když jsem byl zraněný. Nebo... chtěl jsem se jí věnovat, ale asi po dvou týdnech jsem to vzdal. Učil jsem se sám s aplikací, ale nejde to, brzy jsem skončil. Googloval jsem, že je to prý nejtěžší evropský jazyk. Pády mají jako v češtině, takže skloňování je složité, a třeba některá slova mají více významů. Nerozuměl jsem tomu, asi by mi to musel někdo vysvětlit. Pro bráchu to bylo první roky taky těžké, ale pak se díky finské přítelkyni zlepšil. Ještě studuju dálkově na Kladně, dvakrát za rok musím přijet do školy, abych z každého předmětu udělal test. Zatím to jde v pohodě.

Hokej ve Finsku je rychlý, více se bruslí, což mi vyhovuje tak na půl. Jsem rád, že mi Ilves umožnili hrát v první lize, protože spolupráce s tamějším klubem se teď ruší. Příští rok bych už ale chtěl nakouknout do Liigy.

Budu dělat všechno pro to, abych se do áčka dostal a měl co nejvíce zápasů. Ilves jsou top klub, letos skončili druzí, a i když se jim play-off nepovedlo, tak mají každý rok našlapaný tým. Klub má taky výbornou moderní halu, která změnila celé město. Já jsem ve městě od té doby, co se postavila, ale brácha říkal, že se toho v Tampere díky ní více děje. Město přišlo k životu.

Klukům jsem před mistrovstvím říkal, ať se oblečou. Radím jim taky s jídlem, říkají, že mám dobrý výběr. Třeba salmiakki (populární druh lékořicových bonbónů) mi ale moc nechutnají. Finové říkají, že jsem divný, ale já jim říkám, že divní jsou oni (směje se). Zkrátka to není nic pro mě. Česká jídla mám obecně mnohem radši než finská.

Co se týče mých výkonů, tak restart na takové úrovni je pro mě po pěti měsících těžký, ale myslím si, že se s každým tréninkem a zápasem kondičně i herně zlepšuju. Vím, že se blíží draft, ale snažím se o tom nepřemýšlet. Snažím se žít v přítomnosti, teď jsem na mistrovství a s draftem si nelámu hlavu.