"Bylo to finále, oba týmy do toho daly, co mohly. A takhle to ve sportu je. Štěstěna se přikloní na jednu stranu. Bohužel dnes na tu kanadskou. Nezbývá než se s tím smířit, pogratulovat jim a soustředit se na další práci," srovnával duel s těmi ostatními. "Šli jsme do toho naplno, neřekl bych, že nás něčím překvapili. Ale přiklonilo se to na jejich stranu."

Týmu se nedařilo v první třetině střelecky, šance na gól by přitom byly, a to velké. To by ale nesměla za zády soupeřova gólmana nesměla stát dobře postavená tyč, kterou čeští hokejisté jen během úvodních dvaceti minutě trefili třikrát. "Bohužel jim to tam napadalo, nám ne. Možná měli trochu více štěstí. My jsme šance měli. Myslím, že jsme si zasloužili dát alespoň dva góly, bohužel to tam ale nespadlo," sdělil Poletín.

"Je to poslední třetina na turnaji, musíme do toho dát vše," prozradil ještě, co si hráči říkali v kabině před poslední třetinou. "Myslím, že jsme do toho dali, co jsme mohli. Turnaj je ale strašně fyzicky náročný, a to se na nás nejvíc podepsalo."

Právě on nakonec snížil, ale až v čase 59:52, osm sekund před koncem. "Byla to taková malá naděje, ale bohužel to ničemu nepomohlo, stejně jsme prohráli," zhodnotil smutně svou trefu. Ta sice vykřesala jiskru naděje, do konce už ale nezbývalo ani deset sekund, Češi by museli vyhrát buly na středu a okamžitě se tlačit do branky. Nestalo se, buly se prohrálo a Kanada slavila. "Když chcete vyrovnat, musíte věřit až do konce. Je to o náhodě. My věřili, ale nevyšlo to," pokračoval Poletín.

Stříbrnou medaili na rozhovoru po zápasu už na krku neměl. Přiznal ale, že i přes prohru ve finále se jedná o velký úspěch. "Teď to strašně bolí. Na kluky jsem ale moc hrdý, jak jsme tenhle turnaj odehráli. Bylo to neskutečné, všem za to chci strašně moc poděkovat. I za podporu, kterou jsme dostávali z Česka. Lidi koukali, přestože se hrálo v nočních hodinách. Hrozně si vážím toho, co jsme tu dokázali, a zkušeností, které jsme tu získali," uzavřel.