V porovnání s minulým rokem, jak tým vypadá?

"To je těžké srovnávat. Na tomto týmu se mi líbí soudržnost. Měli jsme možnost hráče poznat i v ne úplně jednoduchých chvílích, kdy třeba nám na turnaji v Zugu většina hráčů lehla s chřipkou nebo virózou, a museli tak hrát v nekomfortních podmínkách. Loni jsme měli top hráče, kteří byli v nejlepší pětce, desítce kanadského bodování juniorských lig. Letos asi tolik "hvězdiček" mít nebudeme, ale já jsem přesvědčený, že tým má kvalitu i bez nich."

Máte dané, kdo bude brankářská jednička, nebo se to bude odvíjet podle průběhu turnaje?

"Uvidíme, jak se budou všichni tři prezentovat. Samozřejmě máme s sebou zkušeného Michaela Hrabala, který loni odchytal prakticky celé mistrovství, Honza Kavan i Jakub Milota mají výbornou sezónu, takže se vždy rozhodneme po konzultaci s trenérem brankářů. A ještě máme čtrnáct dní a dva přípravné zápasy na to, abychom je ještě lépe poznali."

Mělo by být devízou týmu, že má rychlé, vysoké obránce, kteří umí s pukem?

"Věřím tomu. Navíc jsou zvyklí na malá hřiště a znají náš styl, tedy rychle otáčet hru a trávit co nejméně času v našem obranném pásmu. Rýsují se nám tam dobré vazby, jen ještě řešíme, jestli budeme hrát na šest, nebo sedm beků. Kvalitu v defenzivě máme, od ní a gólmana se vždy odvíjí úspěch."

Celkově je mužstvo hodně vysoké, jen pár hráčů má pod 180 centimetrů. Je to z důvodu, že se hraje v zámoří?

"Rozhodně to byl jeden z faktorů. A když se podíváte zpětně, tak úspěšné mužstvo Radima Rulíka se taky skládalo z vysokých, silných chlapů. A tyto typy jsou na užším kluzišti ještě platnější, takže i k tomu jsme přihlíželi."

Jako trenér musíte mít radost, když můžete vzít hráče z české nejvyšší dospělé soutěže.

"Když se na soupisku podíváte, tak jede devět kluků z Česka, z toho šest hraje extraligu. A nepaběrkují, sbírají minuty, protože byli trpěliví. Třeba Petr Sikora začínal na malém icetimeu, a pak se propracoval. Takže samozřejmě jsem za to jenom rád, protože s áčkem kluci dostávají kvalitní trénink a pak je to vidět i na ledě. Třeba na turnaji ve Finsku hráči z extraligy dominovali a byli lídry mužstva."

Kolik máte v záloze náhradníků, kdyby přišlo zranění?

"Hodně, dávali jsme okolo pětatřiceti, čtyřiceti jmen. Doufám, že nás nic takového nepostihne, i když loni nás to potkalo. Letos se podle nových pravidel hráči měnit nemůžou, ale zase je soupiska 3+22, minulý rok to bylo pouze 3+20."

Počítá se s tím, že by měl Eduard Šalé kapitánské céčko?

"Určitě bude jeden ze tří hráčů, ke kterým bude mužstvo vzhlížet, ale jestli bude kapitán, nebo asistent, to se ještě rozhodneme."

Je kvůli adaptaci na užší kluziště důležité, že příprava bude trvat čtrnáct dní?

"Ono se to zdá, ale je stejně dlouhá jako loni, jen tehdy jsme strávili týden v Česku a týden ve Švédsku. A zvolili jsme i podobný model. První část bude náročnější, dalo by se říct i kondiční, kdy budeme chodit hodně do posilovny, abychom hráče nachystali na turnaj, druhá část pak bude technicko-taktická."

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Český hokej (@ceskyhokej.cz)

Úplně poslední přípravný zápas vás čeká s Kanadou. To je asi dobré, že se budete moct prověřit s tak kvalitním soupeřem, ne?

"My jsme nějakého takhle kvalitního soupeře chtěli. Jenže Finové s námi odmítli hrát a nikdo jiný tam už nezbyl, protože jsme nechtěli hrát s týmy z naší skupiny. Jak jsem poznal loni, poslední zápas před mistrovství světa je vždy specifický. Hráči už mají šampionát v hlavě, takže uvidíme, jak zápas dopadne. Kanada bude kvalitní soupeř, navíc hraje doma. My ale jdeme do utkání vždy s tím, abychom podali co nejlepší výkon a ideálně vyhráli, a stejně tak půjdeme i na Kanadu. Hlavně se potřebujeme co nejlépe nachystat na 26. prosince."

Dva roky po sobě čeští junioři přivezli medaili. Vnímají hráči závazek?

"Myslím, že určitě vnímají. Říkal jsem už loni, že všichni jedeme do Kanady s nějakým snem, jenže tam bude dalších devět týmů, kteří ho mají úplně stejný. Takže záležet bude na momentální formě a trochu na štěstí, které se k nám loni přiklonilo. Budeme tvrdě pracovat, aby se tak stalo znovu. Zní to jako klišé, ale musíme jít zápas po zápasu, přejít přes čtvrtfinále, a pak už se dá zvládnout všechno."

Přiletí za vámi hlavní trenér mužské reprezentace Radim Rulík. Bude sedět na tribuně a podávat vám informace?

"Jeho zkušenosti a znalecké oko jsou důležité. Navíc dokáže skvěle rozeznat, kdy to má říct mně a kdy asistentovi Robertu Reichelovi, který mi to pak předá. Myslím, že máme mezi s sebou dobré vztahy, profesní i lidské. Proto jsem rád, že tam s námi bude, stejně jako loni."