U20: Výhry se Švýcarskem si vážíme. Pomohlo nám větší využívání mantinelů, hodnotí Augusta
PŘÍMO Z OTTAWY | První krok v podobě úspěšného vstoupení do letošního mistrovství světa juniorů má družina Patrika Augusty odškrtnutý zelenou fajfkou. Díky gólům pěti různých hráčů a fantastickému výkonu brankáře Michaela Hrabala berou čeští junioři první tříbodový triumf na turnaji!
Švýcary jste porazili poměrně jasným rozdílem. Odpovídá to ale vyrovnanosti zápasu?
"Podle výsledku to poznat určitě není. Ti, co utkání viděli, můžou potvrdit, že to nebylo jednoduché. O to víc jsem rád, že to hráči zvládli takhle dobře. Věděli jsme, že Švýcaři otevřou svou hru a budou agresivní na forčeku. Rychle otáčeli hru a vypracovávali si šance. Nás ale podržel Hrabi v bráně, což nám dodalo klid."
Jak rozsáhlý podpis má na výhře právě on?
"Má na výhře velký podíl. Měl klíčové zákroky a nebýt jich, mohlo se utkání vyvíjet jinak. Podržel nás a dal nám trochu klidu. Nám se naopak podařilo být produktivní a vstřelit branky, což bylo důležité."
Sahal jste během pauzy mezi první a druhou třetinou ke změně taktiky?
"Apelovali jsme na to, že musíme více používat mantinely, protože nám nevycházely přihrávky na osu hřiště. Švýcaři nám do nich sahali tím, jak bekčekovali. Nabádali jsme naše hráče k tomu, aby více využívali kanadský styl hokeje, kdy se kotouče vyhazují ven z pásma. Potom jsme z toho měli dobré protiútoky."
Hodně vidět byli Tomáš Galvas nebo Jakub Štancl, kteří po ledě doslova létali.
"Jsou sebevědomí na kotouči a dokáží s ním udělat dobré věci. My ale potřebujeme každého, nejen pár hráčů. Týmu jsem řekl, že Hrabi chytal výborně, ale vyhráváme i prohráváme jako celek. Všichni proti Švýcarsku odvedli svoji práci a díky tomu máme první vítězství, které bylo důležité, stejně tak nervózní. Proti takhle houževnatému soupeři to byl velmi těžký krok a o to víc si výhry vážíme."
Zápas se Švýcary přilákal víc jak tři a půl tisíce fanoušků.
"Překvapila mě zdejší návštěva, i na odpoledním utkání Slovenska se Švédskem. Je vidět, že Kanada je hokejová země. Pro každého z nás je fajn tu být a vyzkoušet si to."
Jak se obrana popasovala s nutností rychlého posunu puků na úzkém hřišti?
"Určitě je tam prostor na zlepšení. Viděl jsem tam ale od dřívějších utkání hodně posunu. Myslím si, že hráči si potřebují v zápasovém rytmu zaprvé zvyknout sami na sebe, protože je to něco jiného než trénink. Zdejší hřiště je se svými rohy velice specifické. Kotouče se odráží velmi špatně a musíte být pořád "na špičkách", protože nevíte, kam se to odrazí."
Z rychlých rozehrávek pramení nebezpečné situace. Instruujete hráče k tomu, ať jich využívají více?
"Rozhodně ano, Švýcaři nám jednodušeji otáčeli hru. Byli jsme hodně hladoví a do třetí třetiny jsme to chtěli víc zatáhnout. To se nám nepovedlo a dostali jsme z toho branku. Jsou to ale stále věci, na kterých pracujeme a pracovat budeme dál."
Když porovnáme haly, ve kterých se letošní mistrovství odehrává, je v "české skupině" vlastně jiná definice vyhození puku mimo hrací plochu.
"Je to zvláštní. Pro naši skupinu platí jiná pravidla pro vyhození kotouče ven než pro tu druhou. Měli jsme mítink s hlavními trenéry dalších týmů a když na naší hale hráč trefí kolmou hranu na straně arény, kde jsou velké displeje nad trestnými lavicemi, tak to není dvouminutové vyloučení. Když se to stejné stane v Canadian Tire Centre, tak jde puk vysoko do hlediště a hrajete oslabení. V tomhle je to trochu jiné, ale pravidla jsou v naší skupině pro všechny stejná. Chceme ale ovlivňovat jen ty věci, které můžeme."