Stejně jako v pozdějším finálovém utkání mezi Spojenými státy a Finskem nestačilo na rozhodnutí o tom, kdo bude majitel bronzu, standardních 60 minut hry. Rozhodující třetí branka tak musela po bezgólovém desetiminutovém prodloužení musela padnout v nájezdech.

"Bylo to hodně opatrné, šlo o chyby. Ve třetí třetině se žádná nestala, Hraboš nás výborně podržel a my taky měli nějaké šance. Byl to vyrovnaný zápas, ale myslím si, že Švédové se trošku zatáhli a byli opatrní. Chtěli taky vyhrát. Takové to ale ve finálových zápasech bývá," hodnotil duel třetí místo Eduard Šalé

Dovednostní disciplínu ovládli Češi, a to dílem skvěle lapajícího Michaela Hrabala v brance a dílem vítězné trefy kapitána českých juniorů. "Síla byla v celém týmu, začíná to od dobrého gólmana. I když se předchozí zápas s Amerikou nepovedl, tak jsem celému týmu věřil. Utkání s Kanadou nám vzalo strašně moc sil, a to se tam pak promítlo. Jsem rád, že nechal každý hráč na ledě úplně všechno a dopadlo to nám to," popisoval herní projev týmu jeho hlavní lídr.

Hráče, kteří měli být úspěšnými exekutory nájezdů, vybírali Patrik Augusta a Robert Reichel. Hned pětkrát ukázali na Eduarda Šalého, a ten jejich důvěru dvakrát úspěšně splatil. Jednou navíc po šikovně vymyšlené variantě nastřelil spojnici švédské kasy.

"Měl jsem v hlavě nějaký nájezd, ale věděl jsem, že ho použít nemůžu, protože mají video a vědí, jaké nájezdy jezdím. S přibývajícími pokusy byl tlak enormní člověk si to ani nedokáže představit. Když jsem naskočil na led, tak jsem byl trošičku vyklepaný, ale když jsem dal gól a srovnal, věděl jsem, že další nájezd dám stoprocentně. Po tom gólu šlo moje sebevědomí strašně nahoru a neprohráli jsme."

Zpočátku mu dával tipy na to, jak zakončit, nájezdový expert na střídačce Robert Reichel. "Něco mi říkal, ale když jsem dvakrát nedal gól, tak jsem měl svoji hlavu. Mám pár nájezdů, které dělám rád. Ten poslední ale vyplynul spíš z improvizace. Vypnul jsem a řekl si, že pojedu podle sebe a rozhodnu to." A Šalému jeho improvizace vyšla náramně, bekhendem poslal kotouč ukázkově pod břevno.

Krátce poté, co si celá česká střídačka uvědomila, co se jejímu kapitánovi podařilo, na něj na ledě naskákala. "Jen si pamatuju, jak kluci skáčou na led. Jinak nic. Nevěřil jsem tomu. Pak se na mě všichni nahrnuli. Je to opravdu takový vypínák, člověk si pak nic nepamatuje," pátral v paměti sám Šalé.

Ten stejně jako mnoho jeho spoluhráčů zůstává v zámoří. Po oslavách úspěchu jej čeká přesun zpět na farmu Seattlu, kde zažívá premiérový a zároveň povedený ročník. Více co budoucnosti ale prozatím nevzhlíží. "Chci si užít, co se děje teď. Poslední dny toho na mě bylo hodně, takže jsem rád, že na chvíli vypnu. Pak se zase vrátím do práce, abych se mohl každý den zlepšovat," uzavíral.