Vyřazení Kanady? Fantazie! Budoucnost českého hokeje vidím pozitivně, říká Augusta
Po triumfu české juniorky nad Kanadou ve čtvrtfinále a dalším úspěšném šampionátu se trenér Patrik Augusta ohlédnul za posledními týdny jen pár chvil poté, co skončila mimořádná tisková konference po příletu týmu. Co zaznělo?
Co bylo pro vás tím největším momentem?
"Samozřejmě to bylo vyřazení Kanady ve čtvrtfinále. To je vždycky klíčový zápas v takovém turnaji. Trochu to rozhoduje mezi linií úspěchu a neúspěchu. Je to něco fantastického, před plnou halou domácích fanoušků porazit tým Kanady, to se nestává každým rokem. Už jsem to cítil před zápasem, v posledním utkání skupiny jsme od Švédů dostali ránu. Šli jsme z druhého místa a trochu si tím vybrali těžší cestu. O to více mi udělala radost reakce hráčů. Před tím, než šli na led, tak jsem z nich cítil, že byli nachystaní a první třetina tomu odpovídala."
Jak to vlastně vidíte s šancemi juniorů na budoucích šampionátech?
"Máme spoustu šikovných kluků, o hráče se vůbec nebojím. Vždycky to tak bylo, když někdo skončí, tak vstanou noví bojovníci, to už říkával můj táta. Myslím si, že bojovníky, kteří mají výborné srdce a charakter s chutí reprezentovat, stále máme."
Berete nominování mladších hráčů jako příslib do budoucích juniorských šampionátů?
"Každý hráč potřebuje určité vzory. Hokejisty, od kterých se učí. Je potřeba vidět různé cesty, ne hledět jen na jednu. Tak jak byl jiný Kulich, tak je jiný i Šalé. Kluci, kteří letos byli mladší, budou lídři v budoucích ročnících. Bez lídrů se z nich nemůžou stát tak dobří hráči. Letos se mix nominace podařil v tom, že zhruba polovina se může účastnit i dalšího ročníku."
Vidíte to u celé mládeže?
"Pár let nazpět se mluvilo o krizi, teď máme tři roky po sobě medaili.
Hokej je národní sport, my (Češi) se pomlouváme a chceme se bavit o negativních věcech. Když je něco špatně, což nepopírám, že něco není, tak máme hned potřebu to vyzdvihovat. Já jsem nastavený trochu jinak. Pořád věřím v český systém, pořád si říkáme, že nám hráči odchází do zámoří. Odchází, ale do té doby, než odešli, jsme je vychovali tady. Práce je spousta, ale tím víc si cením takových úspěchů. Alespoň na chvíli se můžeme usmát a být pozitivní."
Takový úspěch určitě zvedne cenu vašeho jména, víte, co bude dál?
"Vůbec to není o mém jméně. Dělám svou práci, mám obrovské štěstí, že jsem se mohl obklopit lidmi, které jsem si mohl vybrat. Osoby, které jsou ochotné dát svůj čas a energii pro dobro týmu společně se mnou. Vážím si nabídek, je to úžasné, ale neberu to jako samozřejmost. Tato práce mě naplňuje. Ještě se o pokračování budeme bavit s Aloisem Hadamczikem, teď si ale také potřebuji sednout s rodinou a pobavit se o tom s ní."
