U20: Dřina i životní zážitky. Všechno to za to stálo, usmívá se Novotný
Juniorská reprezentace se v úterý vrátila z mistrovství světa v kanadské Ottawě. Poslední zastávku ohledně šampionátu měl trenér Patrik Augusta s částí hráčů na tiskové konferenci. Jak na celý měsíc vzpomíná útočník Adam Novotný?
"Zní to neskutečně. Je to zážitek, který si budu pamatovat do konce života. Jsem rád, že jsem to mohl s klukama prožít. Byl to dlouhý měsíc, ale tahle tečka za to určitě stála," řekl Novotný pro ceskyhokej.cz.
Fanouškům u televizních obrazovek nabídla dvacítka v letošním ročníku turnaje několik skvělých zážitků, který byl ovšem pro benjamínka týmu ten největší? "Musím říct, že když dal Eda Šalé vítězný nájezd. Všichni jsme tam vybouchli na střídačce a jeli se radovat, proto byl tenhle moment nejlepší," uznal útočník.
Nejen, že šlo o jeho první mistrovství světa, ale také byl, jak bylo zmíněno, v sedmnácti letech vůbec nejmladším hráčem českého výběru, o pár měsíců starší byl jen Vojtěch Čihař. Důvěru a prostor však dostal od trenéra Augusty i v posledním utkání, kde si hráči vybojovali medaili. "Normální věci jako sbírání puků, co klasicky mladí kluci dělají. Ale to beru jako běžnou věc," pousmál se nad rolí nejmladšího hráče v týmu forvard Hradce Králové. "Těžko říct, nevěděl jsem před turnajem, co od toho mám čekat. Jsem ale určitě rád, že jsem dostal tolik prostoru třeba i v zápase o bronz. Předčilo to moje očekávání," dodal k důvěře.
Několik hráčů ve výběru hraje v zámořských juniorských ligách či jiných soutěžích, spousta hokejistů ovšem obléká dresy extraligových týmů, tudíž si museli v Ottawě poradit s menším kluzištěm a trochu jiným stylem hry, než na který jsou zvyklí z nejvyšší české soutěže. "Rozdíl to určitě byl. Hokej tam byl o dost rychlejší, je to prostě juniorský hokej. Oproti seniorskému je to takové rozlítané. Myslím si, že jsem to ale zvládal dobře, neměl jsem problém se přizpůsobit," popsal rozdílné parametry nadějný útočník.
Základní skupinu odehráli Češi v TD Place Arena, ve které běžně nastupuje tým z OHL Ottawa 67's a tým PWHL Charge. Do čtvrtfinále čekalo družinu Patrika Augusty přemístění do Canadian Tire Centre, domova Ottawy Senators a domácího týmu Kanady. Přes osmnáct tisíc diváků dorazilo podpořit pořadatelský tým, což byl pořádný hukot. "Byla to změna. Hrát před tolika lidmi byl zážitek, i když nám nefandili. Porazit Kanadu před všemi jejich fanoušky bylo skvělé, možná nás jejich bučení více motivovalo," vzpomínal Novotný.
Česko narazilo až v semifinále na pozdějšího vítěze šampionátu, a to tým USA. Po hořké porážce se ovšem kádr musel naladit na zápas o bronz, který byl naplánovaný za méně než 24 hodin po semifinále. "Už si ani nepamatuji, kdo mluvil. Byli jsme smutní, že nejsme ve finále. Řekli jsme si ale, že teď není čas na zklamaní a že musíme druhý den zabojovat o bronz. Jsem rád, že jsme to dotáhli do vítězného konce," líčil debutant situaci v kabině po semifinálovém klání.
A zbytek je historie!
foto + úvodní foto: Jakub Pláteník