Působí ve čtvrté formaci, na kterou se snáší samá chvála, a i času na ledě nestráví málo. "Myslím, že máme nějakou roli a práci, kteoru poctivě děláme. Jsou na nás fauly, snažíme se být nepříjemní pro soupeře. Tu naši roli se snažíme plnit na sto procent a věřím, že jsou s námi trenéři spokojení," povídá českobudějovický odchovanec, který se při své prvotní zkušenosti s národním týmem prodral až na světový šampionát.

Vedle sebe má vzrůstově výrazně menší Jakuba Fleka a Ondřeje Beránka, což Kondelíkovi vyhovuje. "Kluci jsou obrovsky rychlí. Já pomáhám svojí výškou a sílou," podotýká dvoumetrový útočník.

Češi zatím všechna střetnutí odehráli ve večerních hodinách, tedy se začátkem ve 20:20. "Od prvního dne, kdy jsem se dozvěděl, že sem pojedu, se snažím chodit spát později, protože se dostáváme později."

Nyní se režim změní a některé zápasy Česko odehraje odpoledne. "Myslím, že se to pro nás nijak nemění, protože jestli budu chodit spát ve dvě hodiny a vstávat kolem půl desáté, tak už to mám nějak nastavené," tvrdí Kondelík.

Na mistrovství odehráli svěřenci Radima Rulíka tři zápasy, na kterých byla pochopitelně přítomna i rodina debutanta na mistrovství světa. "Měl jsem tady spoustu lidí - babičky, rodiče, přítelkyni, všechny, takže jsem moc rád, že tu mohli být," šťastně odpovídá.

Jeho otec Roman, který měl pracoviště mezi třemi tyčemi, prožil povedenou kariéru v Německu, kde se Kondelík v roce 1999 narodil. "Kdybych tátu odmala neviděl hrát, asi bych se k tomu nikdy nedostal. Táta byl vždycky můj vzor. Když jsem ho viděl hrát, byl jsem z toho vždycky nadšený," vzpomíná s radostí na tyto chvíle. Do branky se mu chtělo, což mu ale táta zatrhl.