A-tým: Na velké množství střel jsem zvyklý. Švédsko? Budeme připravení, burcuje Dostál
Opora českého brankoviště Lukáš Dostál po celou dobu turnaje podával stabilní a přesvědčivé výkony, a tak nebylo překvapením, když na něj trenérský štáb ukázal při čtvrtfinálovém souboji proti USA. Pro mladého gólmana Anaheimu Ducks to byl přesně ten průběh klání, který mu vyhovuje.
Bylo čtvrtfinále proti Americe tvým největším duelem?
„Důležitých zápasů je za kariéru více, ale určitě to bude jeden z těch ústředních, na které člověk nikdy nezapomene.“
V závěrečné třetině na tebe letělo velké množství střel. Jak moc ses zapotil?
„Bylo to podobné jako předtím. Je to něco, na co musím být jako brankář připravený. Kdybych teda tvrdil, že to bylo jednoduché, tak bych sám sobě lhal. Fyzicky jsem na tom byl dobře a vnímám to jako super výhru.“
Po jedné akci jste si vyměnili pár slov s tvým spoluhráčem z Anaheimu Trevorem Zegrase. O co šlo?
„On vlastně zastavil za brankou, tak jsem za ním vyjel. Řekl jsem mu něco v tom smyslu, že kvalita ledu je hrozná, tak mi přitakal. Poté mě pochválil a popřáli jsme si hodně štěstí. Jsme dobří kamarádi, známe se poměrně dlouho, takže to byla přátelská konverzace.“
Česká branka vlastně padla po vyloučení právě Trevora Zegrase. Bylo ti ho třeba líto?
„Neřekl bych, že vyloženě líto. Za mořem jsme sice spoluhráči, ale v té chvíli jsme byli soupeři a jak se říká, tady neznám bratra. Jak jsem říkal, jsme přátelé, ale během toho utkání jsem byl za jeho faul rád o to víc, protože jsme díky němu skórovali.“
Jak sis užil atmosféru ze své pozice?
„Fanoušci jsou od začátku turnaje opravdu fantastičtí. Myslím si, že i pro ostatní týmy je zážitek s námi hrát a zažít tu atmosféru, protože ta je celkem unikátní.“
Jak se budete připravovat na Švédy?
„Podíváme se na náš i jejich poslední zápas a rozebereme si primárně náš výkon. Budeme se snažit najít taktiku, jak na ně efektivně vyzrát.“
Z důvodu velkého tepla a úbytku váhy museli někteří brankáři z ostravské skupiny dokonce do nemocnice. Ty s tímhle problémy nemáš?
„Já se snažím mezi střetnutími hodně pít a jíst. Snažím se co nejvíc doplňovat kalorie, protože to pak jde jedno s druhým. Já tohle zažil už na Hlinka Gretzky Cupu v Břeclavi, kde je přes léto kolem 30 stupňů. Pro mě to teda nějaký problém není, ale těžko to můžu zhodnotit, když jsem v Ostravě neodchytal ani minutu.“
Jak moc ti vypomáhal na brankovišti Radko Gudas? Fanoušky jistě jeho minisouboj s Brady Tkachukem bavil.
„Oni se mezi sebou hodně pošťuchují i v NHL. Ti kluci se z té soutěže znají dlouho a jsem ve výsledku rád, že rozhodčí souboje zbytečně netrestali, protože to k té hře určitě patří a pro fanoušky je to hodně atraktivní. Myslím si, že mezi nimi ale žádná nenávist nepanuje, je to součást hry a co se stane na ledě, tam také zůstane. Věřím, že spoustě klukům Gudyho hra nevoní. (smích)“
Těsně před samotným závěrem ti brankovištěm nepříjemně prolétl kotouč nahozený z rohu. Zamrazilo tě v tu chvíli?
„Původně jsem si myslel, že ten puk kompletně prolétne brankovištěm, ale najednou nějak zvláštně poskočil, otočil se na hranu a najednou to těsně přede mnou skočilo na můj beton. V tu chvíli mi trochu zatrnulo a řekl jsem si, že si musím dávat větší pozor na tyhle odrazy. Potom to vlastně ještě několikrát zkoušeli, ale to už jsem si pohlídal.“