"Hodnocení bude pochopitelně pozitivní. Je asi jedno, co se v první třetině stalo. Byť jsme dvakrát inkasovali, dvakrát jsme se do toho dokázali vrátit. Pak jsme odskočili a potom jsme se snažili to jen házet ze třetiny do brejků, což nakonec vyšlo," liboval si střelec, který jeden z rychlých protiútoků dokázal zužitkovat ve svou druhou branku.

"Góly jsou samozřejmě hezké, ale týmový úspěch je víc. Když dá někdo z nás gól, skáčeme po sobě na střídačce a máme úplně stejnou radost. Ty pocity jsou úžasné," rozplýval se jen pár minut poté, co za bouřlivého potlesku spolu se spoluhráči opustil led.

Úsměvy si vyměňoval s Martinem Nečasem, jejich spolupráce byla na jedničku. Na ledě se vhodně doplňovali a každý útok vypadal velmi nebezpečně. Jako již tradičně si soupeři nevěděli rady s rychlostí, kterou Nečas dokázal vyvinout.

"Ta rychlost platí na každého. Jenom se snažím mu to nekazit a jenom se někde ukázat, když má puk," smál se Kubalík. "A vychází to. Je to skvělý hráč. Hrát s Nečim a Davidem Kämpfem je vlastně jednoduché."

Nejen góly, ale také šarvátkou s Lucasem Raymondem na konci zaujal Kubalík. O výsledku a postupu Česka již bylo rozhodnuto a soupeř ze severu byl pochopitelně frustrovaný. David Pastrňák z toho nedělal žádnou vědu a stejný postoj měl i Kubalík.

"Nejsem žádný bitkař. Říkal jsem mu, že to byla zbytečná frustrace. Zbývala necelá minuta do konce, to ani nestojí za řeč," mávnul rukou.

Vlastně to bylo i ku prospěchu věci. Kubalík se totiž odjel zchladit na trestnou, kde měl dost času na to, aby si do paměti vryl scény, na které bude vzpomínat na celý život.

"Tam už jsem si atmosféru užíval. Podporu z hlediště využíváme dobře. Kolikrát to domácí tým vyblázní, my to ale dokážeme využít v to, že nás to tlačí dopředu a děláme dobré věci. Navíc držíme systém, hrajeme jeden za druhého," pochválil celý tým.