"Na draftu jsem přímo byla, takže mám tuhle skvělou zkušenost zažitou na vlastní kůži. Pamatuju si, že mezi prvním druhým kolem byla pauza, celkově jsem z nějakého důvodu byla taková nesoustředěná. Najednou tam začali hlásit, že Boston mění s New Yorkem, nebo co... Já ani nevěděla, že je něco takového možné nebo co to vlastně znamená!

Najednou jsem viděla svého agenta, jak je na mobilu. A už celkem dlouho. Chvíli se na mě podíval, pak zase na mobil. Tak jsem přemýšlela, co se děje. Pak z něj vylezlo, že hned půjdu na řadu já. Nechtělo se mi tomu věřit."

Bylo to totiž přesně tak, jak by osud mohl chtít. Proč?

"Právě Boston byl totiž tým, kam jsem si přála jít. S ním jsem měla dokonce úplně první setkání ze všech, přijeli za mnou do Uticy, kde bylo letos mistrovství světa. To jsem byla na pokoji a najednou mi volá agent, že by se se mnou chtěl Boston vidět. Co jsem měla dělat, no. Zvedla jsem se z pokoje a sešli jsme se v nějaké kavárně. Od té chvíle jsem měla před očima jen Boston."

foto + úvodní foto: PWHL

Nakonec to dopadlo tak, jak agent řekl. Pejšovou si skutečně vybral Boston, kde českému hokeji díky Davidu Pastrňákovi a Pavlu Zachovi v poslední době kvete pšenka.

"V moment, kdy zástupci Bostonu přišli na pódium a začali říkat, že si vybrali obránkyni, trochu jsem přestala dýchat. Řekli moje jméno a všechno kolem mě se zastavilo a najednou jsem jela na autopilota. Objala jsem se s kamarádkami a agentem a vydala jsem se na jeviště, kde jsem si říkala, že snad jdu ve slow-motion, tak pomalá jsem se cítila. Na videu to ale vypadá, že jdu celkem sebejistě! Hned po draftu si mě vzali bokem, dělala jsem věci pro média. Pak byla společná večeře celé organizace, to bylo moc fajn."

Draft se konal v Minnesotě, tedy poměrně daleko od Bostonu. Tam se ještě Pejšová nevydala, teprve ji to čeká.

"Boston je prý celkem evropské město, jsem zvědavá, ještě jsem tam nebyla. Letím tam v listopadu, v jeho půlce začíná tréninkový kemp. Sezona pak startuje v prosinci."

Jasné je, že očekávání budou vysoká. Pejšová patří mezi klíčové obránkyně českého týmu, ze světových šampionátů má dva bronzy a za poslední roky se ve švédské lize etablovala jako jedna z nejlepších obránkyň ligy.

"Je to pro mě nová a velká výzva. Bude to poprvé, co budu hrát mimo Evropu, moc se těším. Nevím, co od toho čekat, jak to bude, ale všechno zatím vypadá skvěle. Od komunikace s klubem i to, jak mi pomáhají."

V létě byl po draftu čas primárně na reprezentaci. V červenci se hráčky sešly ke kempu, na konci srpna pak k prvnímu turnaji Women Euro Hockey Tour v sezoně.

"Po měsíci od kempu jsme se viděly zase. Já se vždycky ohromně těším, protože parta, kterou tu máme, je perfektní. Jasný, makáme, ale z týmu cítím takovou pohodu, že ten hokej jde většinou přirozeně sám.

Pro spoustu z nás ještě sezona ani nezačala, teprve jsme s přípravou tak nějak začínaly, takže cílem na turnaji bylo spíš najít nějakou cestičku a zjistit, jak na tom vlastně jsme. Brát to jako takový odrazový můstek."

Nutno dodat, že fanoušci by si odrazový můstek v podobě prvního místa na turnaji nechali líbit asi pokaždé. I proto, že na jaře přijde vrchol sezony v podobě mistrovství světa v Českých Budějovicích.

"Tlak úplně necítíme. Teda zatím. Všechny ale doufáme, že se do nominace dostaneme. Chceme si domácí mistrovsví zažít. Kdybych řekla, že na to někde vzadu nemyslíme, asi bych lhala. Ale téma číslo jedna to není."

A fanoušci budou chtít vidět lvice bojovat o ty nejvyšší pozice. A ony sebe taky.

"Nějaké úspěchy jsme zapsaly, takže je jasné, že očekávání rostou a že se doufá, že něco uhrajeme i doma. Ale nijak mě to nesvazuje, byť to lehký tlak je. Možná bych spíš zvolila slovo zodpovědnost, ta bude velká."

Byť je Pejšové čerstvě 22 let, cítí, že patří mezi lídry týmu. A takové hráčky mají většinou vliv nejen na tým, ale i na širší okruh zainteresovaných skupin lidí. Ale povídejte jí o tom...

"I já osobně už myslím na to, že mám zodpovědnost dobře reprezentovat zemi, ženský hokej i samu sebe. Chceme, aby se nám dařilo, protože chceme, aby se ženský hokej vnímal pozitivně a abychom nabudily nové holky ke sportu a k hokeji. Tohle léto jsem byla na ryze holčičích kempech, třeba na tři týdny. A protočilo se tam skoro přes sto holek. Když jsem začínala já, chodila nás třeba půlka z toho. Růst vnímám, jsem vděčná, že u toho můžu být. Moc mě těší, že holky o hokej mají zájem."