ELD: Snový podzim. Každý chce být první, kdo nás porazí, ví Sedláček

Příběh jako z pohádky zažívá šestnáctiletý útočník David Sedláček. S dorostem Karlových Varů ještě neprohrál ani jediný zápas, sám je na druhé pozici v bodování soutěže a v říjnu debutoval v reprezentaci do 17 let. Vzápětí navíc dostal i pozvánku na prestižní zámořský turnaj World Hockey Challenge!

Je skoro konec října a vy jste za třináct kol stále ještě neprohráli. To je skvělá série, že?
Určitě není lehké pořád vyhrávat. Možná to tak vypadá, ale vůbec není, už jsme párkrát měli namále. Myslím si, že máme hodně silný tým, a asi díky tomu vyhráváme.

Vy jste v něm nebyl na začátku minulé sezony, kdy Vary zvítězily desekrát v řadě.
Ano, vím o tom. Hrál jsem proti nim, sledoval jsem to a věděl jsem, jak se jim daří.

Teď už si to můžete zažít taky. Čím soupeře přehráváte?
Myslím si, že jsme hodně brusliví a máme dobrou kondici, takže vydržíme až do konce. A jsme hokejoví, hrajeme s pukem a hodně se dostáváme do koncovky, takže dáváme góly.

Do Varů jste přišel ve druhé polovině minulé sezony. Cítíte se lépe poté, co jste s týmem absolvoval letní přípravu?
Mezi tím, kde jsem byl, když jsem přišel, a kde jsem teď, je obrovský rozdíl. Přišel jsem úplně bez kondice, zatímco kluci ji měli obrovskou. Zvykal jsem si nějaký měsíc dva, pak jsem se ne úplně dorovnal, ale stíhal jsem jim. Teď mi letní příprava dala strašně hodně a cítím se dobře.

Hlavně díky spolupráci s Petrem Tomkem, viďte? Spolu vévodíte bodování celé extraligy.
Jo, sedli jsme si. Když jsem minulý rok přišel, tak mě trenér dal k němu ještě s Vlastou Blažkem, a myslím, že nám to už od začátku vyhovovalo. Když jsme tuhle sezonu hráli spolu už od letní přípravy, tak bych řekl, že jsme se ještě trošku víc sehráli.

Jak máte v souhře rozdělené role?
Pegas hodně vytváří hru, je hodně na puku. Já se k němu přidávám a on mě hlavně hledá v prostorech na střelu. Vytváří mi šance, dobře to vidí. Já jsem se teď posledních pár kol trošku v gólech utišil, ale doufám, že to znova přijde.

Neříká vám trenér, abyste se k vítězné sérii až moc neupínali?
Určitě nám vždycky před zápasem říká, že každý chce být ten první, kdo nás porazí. To je asi jediné. My si to taky uvědomujeme, ale nechceme o tom moc přemýšlet, aby nás to nesvazovalo.

Čeho byste chtěli dosáhnout?
Naším prvním cílem je postoupit do nadstavby a do play off. A tam pak postupovat od série k sérii.

O vašem osobním progresu svědčí první pozvánka do reprezentace, po níž jste navíc hned dostal druhou na World Hockey Challenge. To je parádní, že?
Jsem strašně rád. Je to velká čest a dá se říct, že i určitá odměna za práci, kterou dělám v klubu. A taky velká motivace do dalších zápasů.

Nejspíš jste sám nečekal, že byste se na vrcholný turnaj mohl tak rychle dostat, viďte?
Přemýšlel jsem nad tím, ale nějak extra jsem se tím nesvazoval. Na kemp v Salcburku jsem byl náhradník a když mě pozvali, tak jsem tam chtěl nechat všechno. Možná jsem trošku nečekal, že teď budu v nominaci, ale podařilo se a jsem za to rád.

Sice jste nebodoval, ale zřejmě pro vás rozhodly jiné prvky ve hře…
Myslím si, že předvedená hra mimo ty body nebyla vůbec špatná. Ale zase jsem neukázal koncovku, která mě zdobí v klubu.

Začátek v reprezentaci je vždycky hodně těžký a ještě se rozehrajete. Jak se do Kanady těšíte?
Těším se moc, zvlášť když jsem donedávna ještě nebyl na žádné reprezentační akci. A ještě do Kanady, kde budeme všichni na očích… Těším se, co s klukama předvedeme.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej