Ta se na expozici podílela zejména tím, že propůjčila několik velmi cenných artefaktů.

Co je tedy k vidění? "Máme tu jeho kravatu, kterou mohli fanoušci vidět v televizi, teď je vystavená. Je tu i originální bunda z Nagana a slon pro štěstí s jeho jménem. Je vidět, že mu to štěstí přinesl," popisoval Bedřich Ščerban, manažer Síně slávy českého hokeje.

A dodal, že na ty, kdo do síně slávy přijdou, čeká skutečně něco výjimečného, co mnoho fanoušků nemělo možnost vidět.

"Měl jsem velký zájem o trenérský deník Ivana Hlinky. Kdysi byl vystaven v Národním muzeu, pak už nikde nebyl. Moc se o něm veřejně neví. Paní Hlinková si ho váží natolik, že ho nechce dát z ruky. Domluvili jsme se ale na ofocení stránek. Deník tedy bude představen fotograficky. Když si to fanoušek přečte a zamyslí se nad ním, tak tam trochu pozná osobnost pana Hlinky," měl Ščerban radost z této možnosti.

I proto, že skutečně nabízí unikátní pohled do povahy někdejšího šéfa lavičky a vynikajícího útočníka.

"Ivana jsem znal jako impulzivního trenéra, který si příliš nelámal hlavu s dlouhodobým plánováním. Měl to postavené na tom, aby tým ladil a fungoval jako orchestr. Vnímal to nějakým šestým trenérským smyslem. Často měnil tréninkový plán nebo sestavu. Takhle jsem ho poznal já, když jsem se podíval na deník, tak jsem si ho vybavil," dodal Ščerban.

Jedna z největších postav českého a československého hokeje si takovou pozornost pochopitelně zaslouží a Ščerbana těšilo, že fanoušci si Hlinku mohou připomenout.

"Dali jsme si na tom hodně záležet. Považuji ho za takovou hráčskou a trenérskou osobnost, že si zaslouží to, abychom na něj zavzpomínali a připomněli si ho," přikývl. "Hned po otevření síně slávy jsme se zamysleli, jak s ní dál pracovat. Vytyčili jsme si několik důležitých milníků v dějinách československého hokeje, které chceme připomenout. Výročí Ivana Hlinky je první v seznamu."